Prsty nad klávesnicí mi tuhnou úctou k zvolené problematice – ke všem těm lidem, kteří položili životy za někoho jiného nebo za svoji pravdu. Sebeobětování záchranářů nebo reakce v bojových situacích je forma jedna, a pak jsou tu Palach, Zajíc, živé pochodně tibetských vlastenců nebo rakouský sedlák popravený za to, že odmítl za války přísahat Hitlerovi věrnost. Jejich rozhodnutí obětovat život nebylo důsledkem profesionálního nasazení, ale nastalo po dlouhém čase úvah, kdy se v nejrůznějších formách nabízela řešení jako „rozumné“ porovnání váhy života a jednoho podpisu na „bezvýznamném“ prohlášení nebo pochyby jen vyslechnout, zapomenout a jít s proudem jako ostatní. Tito lidé se pro své názory dostali do mezní životní situace a vyřešili ji podle principů rytířů ducha. Nebezpečí popularity