Bylo po srpnových dnech v roce 1968 a bylo mi sedmnáct…
„Tak ty máš rodiče vusa, co?“ vyptával se mě policajt u výslechu. Opravila jsem ho, že ne, že jsou v Ú-eS-Á. „Dyť to říkám, že vusa!“ opáčil.
A tím to všechno začalo. V roce 1967 se rodičům se sourozenci podařilo emigrovat do Spojeních států a já, v té době v Londýně, jsem se vrátila zpět domů, aniž jsem tušila, že je nespatřím dalších třináct let. Každý rokem jsem žádala o návštěvu, ale vždycky
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 20. 9. 2020
