Nyní (září 2020) čelíme důsledkům toho, že se během léta letošního roku (červen až srpen 2020) pozvolna zformovalo v rámci části politické reprezentace oprávněné k rozhodování jedno z takovýchto uskupení, která jsou spřízněná – abych neřekl lží, tak – nepravdou: V „boji s koronavirem“ jsme „evropští premianti“, „vše máme pod kontrolou“, „kdepak roušky ve veřejné dopravě“… Tato nepravda se sdílela o to sveřepěji, čím častěji zde zaznívala varování formulovaná kupříkladu Janem Konvalinkou či Jaroslavem Flegrem.
Tak, jako mohou některé sociální útvary vznikat tímto „spřízněním volbou“, mohou jiné vznikat spřízněním lží. Jde o situace, kdy se určití lidé uskupí a následně i (pevně) semknou na základě toho, že sdílí zjevnou nepravdu. Čím více je nepravdivost
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 8. 10. 2020
