Prvňáci aneb Hodina pravdy

(Psáno u příležitosti 102. výročí vzniku ČSR, těsně před napojením republiky na ventilátor.)

 

Absurdní české doku-drama

Čas 8:00

Výuka začíná. Ve složení Paní učitelka, Anežka, Tomík, Kuba, Tung, Vojta, Klárka, Lui, Péťa, Mareček, jeho otec. V plánu je čeština, matematika a prvouka.

Paní učitelka: Dobré ráno, děti, začínáme, jste šikovné a všichni připojeni?

Na monitoru deset oken a všechny děti v pozoru a natěšené.

Paní učitelka: Otevřeme si sešit Živá abeceda, strana 30.

Anežka:
Já vás neslyším, paní učitelko.

Paní učitelka: Slyšíš mě?

Anežka: Mami, mně to nefunguje.

Do obrazu přiběhne matka, zapne hlas a mikrofon.

Anežka: Jo, už to jde, ahoj Kubajs, ahoj Tomíku.

Všechny děti (začnou řvát): Ahoj Anežko!

Paní učitelka: Tak se zklidníme, děti, a jdeme se učit.

Paní učitelka: Vojto, kde jsi? Nevidím tě.

Vojta se odpojil.

Paní učitelka: Vojto, Vojtíšku, kde jsi, asi sis to omylem vypnul. Vojto, zavolej maminku, ať ti pomůže.

Vojta se objevil.

Vojta se zase vypnul.

Čas 8:09

Paní učitelka: Děti, buďte v klidu, počkáme na Vojtíška.

Vojta se opět připojil.

Paní učitelka: Tak třeba Tung. Přečti nám to nahoře na stránce.

Paní učitelka: Tungu, slyšíme se?

Tung: Ano.

Paní učitelka: Tak prosím – začni číst.

V sešitu je napsáno MÁ a MA.

Tung:
Lá….

Paní učitelka: Ne, Tungu, je tam napsáno něco jiného.

Tung: Pá…

Paní učitelka: Správně, Má… a dál?

Tung: Na!

Paní učitelka: Výborně a dohromady to je?

Tung: Pána.

Paní učitelka. Ano, je to máma. Jdeme dál. Teď Kuba.

Kuba: E…la, Ela paní učitelko.

Paní učitelka: Výborný!

Čas 8:16

Paní učitelka. Tak třeba Péťa. Péťo, zapni si prosím mikrofon.

Paní učitelka: Péťo, vypni si prosím mikrofon, strašně to píská. Bude číst Mareček.

Mareček: My máme doma ještěrku.

Paní učitelka: To je hezké, ale teď budeš číst, ano?

Mareček: Počkejte, já vám ji ukážu.

Všechny děti: Ukaž nám ji, prosím.

Paní učitelka: Ne, děti klid. Teď se učíme, hrát si budete potom.

Mareček: Sa… ma. Sama.

Paní učitelka: Výborně.

Čas 8:22

Paní učitelka: Tomíku, čti prosím další řádek.

K Tomíkovi přišla do obrazu mladší sestřička a něco mu říká.

Tomík: Nech mě bejt, já se učím… Jsi blbá! Mamííí, ať odejde.

Maminka rychle zakročí a odvleče malou cácorku.

Paní učitelka: Tak, Tomíku, soustřeď se a čti.

Tomík se odpojil.

Paní učitelka: Tome, jsi tu?  Tome, haló? Slyšíš nás?

Paní učitelka: Děti, dnes nám to moc nejde. Představovala jsem si to jinak. Klárko, nespíš tam?

Klárka: Ne, hraju si s panenkou.

Paní učitelka: Tak si nehraj a čti další slovo.

Klárka: Paní učitelko, můžu na záchod? Moc se mi chce.

Paní učitelka: Tak běž.

Péťa: Já chci taky.

Anežka: Já taky.

Mareček: Já taky potřebuji.

Paní učitelka: Děti, dobře, kdo chce na záchod, tak můžete, ale honem.

Odešli všichni až na Vojtu a Tunga.

Paní učitelka: Jsme tu skoro všichni. Paráda. Pokračujeme. Klárko jsi tu?

Klárka se už ze záchodu nevrátila.

Paní učitelka: Bože, za co mě trestáš!

Čas 8:35

Paní učitelka: Otevřeme si sešit Matematika, str. 23.

Paní učitelka: Děti, kolik vidíte kočiček?

Mareček: Tři.

Anežka: Tři.

Vojta: Dvě.

Lui: Já mám jinou stránku.

Tung: Pála.

Paní učitelka: Správně, jsou tam čtyři kočičky, jste všichni moc šikovní.

Tung se odpojil.

K Anežce do obrazu přiběhl velký pes.

Mareček: Jé, tati, to je krásný pes.

Všechny děti: Ten je krásný, já ho chci domů. Já si ho chci pohladit.

Anežka: To je můj Bertík.

Paní učitelka: Máš moc pěkného pejska, ale teď se učíme matematiku. Prosím, pošli ho pryč.

Paní učitelka: Pět mínus dva?

Skoro všechny děti: Tři!

Paní učitelka: Kubo, co říkáš? Já tě neslyším, zapni si mikrofon.

Kuba se odpojil.

Čas 8:48

Paní učitelka: Tak děti, dnes jsme se krásně naučili číst a počítat. Prvouku jsme bohužel nestihli. Ale to s vámi udělají rodiče. A radši ať s vámi projedou i češtinu a matematiku. Všechno jim pošlu na Bakaláře. – Ahoj, děti, mám vás všechny moc ráda, jste velcí šikulové!

Konec výuky, děti se odpojují.

Paní učitelka: Ty vole, mně z toho jebne, jdu si dát panáka!

Otec (píše): Ještě jste zapnutá 😊.

Paní učitelka: Ježišmarjá, pardon – se omlouvám.

Vypnuto.

Mareček: Tati, paní učitelka si jde hrát s panáčkem?

***

Redakčně naposledy upravil Jiří P. Kříž.

 

publikováno: 28. 10. 2020

Datum publikace:
28. 10. 2020
Autor článku:
Koronaviroví autoři

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …