Tma. Jenom pouliční lampy, poháry na předlouhých štíhlých nohách, ukazují, kudy vedou cesty a kde stojí budovy. Je ticho. I na rozsvícené chodbě za mým pokojem.
Neslyšně přichází sestřička, zavěšuje váček s antibiotiky na stojan a připojuje jeho hadičku do kanyly na mé ruce. Stejně tiše odchází.
Na protější, ve tmě jen tušené stráni, vidím nepřetržitou řádku roztomilých červených světélek směřujících k Berounu. Sem tam tmu prozáří bílá světla aut v opačném směru, od Berouna. Občas utvoří kousek perlového náhrdelníku, ne
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 1. 11. 2020
