Dívejme se na obraz a nechme ho na sebe působit tak jako vzduch, slunce, vůně…, zapomenout na svět, z kterého jsme se právě vzdálili…, říkal výtvarník Jan Křížek. Tak vnímat umění je osvobozující – umění je tu bez rozdílu pro každého, kdo není zabedněný. Jenže co když si s konkrétním dílem ani tak nevíme rady? Vkrádá se na mysl otázka, zda vůbec máme co do činění s dílem uměleckým? Nepřistupujeme k výtvorům renomovaného umělce s přehnaným respektem, zatímco on si z nás utahuje? Když na sebe necháte působit díla Petra Nikla, ocitnete se v říších rostlinné a živočišné, ve světech Novém (Americe) i pohádkovém, ve vesmíru, kde čas dětství a dospělosti plyne jinak, než jste zvyklí. Potkáte bytost času, pastevce,