Trump do léčebny. A co s námi?

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti

Donald Trump prohrál volby ne tím, že většina Američanů nesouhlasí s jeho politikou, ale kvůli tomu, že se většině Američanům prostě znelíbil jako člověk. Jako prezident šířil více lží než pravd, urážel své oponenty a změnil prezidentský úřad k horšímu. Když k tomu přidáme, že Trumpovy řečnické schopnosti jsou na úrovni trenéra boxu – neumí dát větu dohromady bez základních chyb (ani tu na Twitter) – tak se nejedná o člověka, který je, jak se říká, „prezidentský materiál“.

Pozoruhodné ale je, že se doposud všichni Trumpa báli nebo se nechtěli dostatečně věnovat jeho psychologické poruše – zarytému narcismu. Stačí se podívat na jeho oranžové vlasy, „opálený“ obličej, osobní vkus, slabost pro vše honosné a pozlacené, výběr manželek, neustálou potřebu denně bombardovat svět přes Twitter, neuznání kritiky, lhaní a mlžení a bezostyšnou snahu prosadit každého člena své rodiny (kromě nejmladšího syna, který je bohužel postižený, a tím odsouzen k neviditelnosti) do všech možných klíčových postů. V angličtině se tomu říká „control freak“, tedy člověk posedlý kontrolováním. Pro Trumpa slovo decentnost nemá relevanci, heslo „míň je víc“ – to, že zdrženlivost přináší své úspěchy – je v naprostém rozporu s jeho sebestřednou hyperaktivitou.

U nevyléčených osob, kterým vetnete terč a příležitost vlastního uspokojení, lze očekávat, že jejich patologický stav bude gradovat. Až tam, že si ho všimne každý. Až bude Biden prohlášen prezidentem, tak se cirkus lží, falešných obvinění a konspiračních teorií ze strany Trumpa rozjede do košaté patologie. Mnozí očekávají, že se Trump, stejně jako dítě, které dostane záchvat vzteku a začne řvát a držet se pultu kvůli tomu, že mu maminka nedovolí čokoládu, postaví na paty a odmítne odejít z Bílého domu. „Výsledek voleb rozhodne americký lid. Americký vládní systém je plně schopen toho, aby vyvedl vetřelce z Bílého domu,“ prohlašuje Bidenův tiskový mluvčí Andrew Bates.

Poté, co se musel vypnout mikrofon protivníkovi při poslední prezidentské debatě (kvůli neustálému přerušování ze strany Trumpa), začínají i světová média Trumpovi vypínat mikrofon, jakmile se pustí do lží; pak vystoupí moderátor, který vysvětlí, že se jedná o lež a šíření nepravd. V uznaných denících, jako jsou např. New York Times a The Guardian (UK), se dokonce objevují nevídané titulky „Trump is a liar“, tedy že Trump je lhář.

Když nejmocnějšímu člověku na zeměkouli vypínají mikrofony a celosvětová média ho označují za lháře, tak si myslím, že to stojí za přemýšlení.

Začněme tím, že v západních společnostech patologičtí extremisté a jejich strany (jako u nás Okamura a další) dostanou většinou kolem 10 % hlasů. Otázka zní: Jak se mohl psychologicky narušený Trump vůbec stát prezidentem Spojených států? Jakožto jediný úřadující prezident od roku 1992 sice nebyl znovuzvolen, ale jen o fous – polovině Američanům stále nevadí dost. Co to vypovídá o Americe, a jde pouze o Ameriku?

Nemusíme hledat odpověď za oceánem, stačí obrátit vzhled na Pražský hrad. Když volíme populisty, kteří nás urážejí, kteří nerespektují zákony, kteří prosazují vlastní neodborníky do klíčových pozic, když je to skoro všem jedno, co to říká o (naší) západní kultuře?

Jsme na rozcestí. Buď se budeme urážet a twitterovat dál, anebo se pozastavíme a přehodnotíme stav světa a našeho života v něm.

Pomůže nám v tom koronavir?

Dokážeme to sami, anebo s něčí pomocí?

Pokud budeme spoléhat na někoho, není nejvyšší čas, abychom dali přednost někomu, kdo bude upřednostňovat nás místo sebe?

 

publikováno: 9. 11. 2020

Datum publikace:
9. 11. 2020
Autor článku:
Martin Jan Stránský

NEJNOVĚJŠÍ články


Británie v Epsteinově pasti

Není pochyb o tom, že Británie zažívá v souvislosti se zveřejněním elektronické pozůstalosti amerického multimilionáře a sexuálního predátora …

Smíření a odpouštění; Křížová cesta na Dobříši

„Vždycky musíme někoho nenávidět, abychom se cítili vykoupení ze své bídy.“ Umberto Eco Hněv neboli …

Baronovi Coubertinovi patří nehynoucí dík za vzkříšení olympismu

… avšak jeho idea amatérismu neměla s antickými olympiádami nic společného. Staří Řekové by dozajista nechápali, proč …

Prezident Pavel není součástí opozice ani omylem

Komentátor webu Seznam-zprávy Martin Čaban v úvaze soudí, že prezident v souvislosti se svými posledními kroky a demonstrací, …

Lidský osud v poryvech neklidné doby

Jedinec v soukolí dějin je zdánlivě bezmocný, často však stačí, pokud dokáže přežít a zachovat si integritu. …

Prezident musí vydržet Macinkův neústavní boj za delegitimizaci hlavy státu

Aféra s textovými zprávami ministra zahraničí, v nichž se snaží politicky vydírat prezidenta republiky, začínala jako velké …

Není marná naděje jako marná naděje

Když v prosinci roku 1981 polský komunistický vůdce Wojciech Jaruzelski vyhlásil na nátlak Rusů válečný stav, …

Tajný život sloní lebky z Port Lligatu

„Velice miluji sloní lebky. Zvláště v létě. Těžko bych se bez nich obešel. Nemohu si představit …