Moje tři holandské zakrslé kozy jsou pěkné mrchy. Mám je jako „lux na trávu“, ale nejvíc ze všeho jim šmakuje listí keřů a stromů + jejich kůra. Náletovému jasanu na dvoře ze semen, zanesených ptáky, zlikvidovaly kůru do metru a půl výšky, takže bez lýka zchřadnul a musel jsem ho porazit. Podobně by dopadla líska, kterou jsem si kdysi přestěhoval z lesa, též obří raná třešeň, co jsem sám jako správný chlap zasadil, a i švestka, na niž koukám z kuchyňského okna, ale ta patří už k výbavě statečku selského baroka z devatenáctého století, jenž jsem šťastlivec zakoupil v září roku 1989. Bez ochrany pletivem kolem kmenů by padly také „za vlast“. Kdyby nebyla dvanáctimetrová sekvoj (sequadendron giganteum), jejíž pěticentimetrový semenáček jsem si zakoupil v r. 2008 v USA, umístěná
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 13. 11. 2020
