Jestliže my Čechové, přirození vlastníci a majitelé zemí Koruny svatého Václava, vyslovujeme jméno Bílé hory jen s hlubokým smutkem v srdci, nemíníme tím ovšem, že by snad krátká potyčka, která svedena byla mezi vojskem císařským, německým a stavovským českým v neděli dne 8. listopadu roku 1620 byla způsobila, že jsme byli uvrženi přes všechny přísahy a závazky v politické nevolnictví donedávna trvající a zbaveni práv ve vlastní své domovině.
Vímeť zajisté dobře, že ona šarvátka, v níž bojovalo na obou stranách několik tisíc naverbovaných dobrodruhů, byla jen nepatrnou událostí v řetězu promyšlených, vytrvalých, násilných skutků proti nám jakožto Čechům slovanského kmene, hájícím svůj rodný jazyk i byt, jakožto národu milujícímu svobodu svědomí a pravdu Husovu.
Naše krás
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 16. 11. 2020
