Nač měnit krov, když je funkční?

Miloš Zabloudil

Středoškolský pedagog

Na okraji Žďáru nad Sázavou je kopec, který má jméno Zelená hora. Stojí na něm Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, ukázka Santiniho umění z počátku 20. let 18. století. Přežil různé pohromy, větší i menší. Ta poslední se stala v roce 2008, kdy silný vítr utrhl kus plechu ze střechy. Účastnil jsem se jedné ze svépomocných akcí, které organizoval místní pan farář, a ptal se ho, jestli se nebudou také měnit krovy. Říkal: „To v žádném případě, byla by škoda měnit něco, co je dobré. Pro trámy byly vybírány smrky, které rostly ve výšce nad 800 metrů. Byly začerstva dobře vytvarovány a pečlivě naimpregnovány. Bylo by velkou chybou měnit fungující konstrukci.“

Před několika dny odvysílala Česká televize interview s předsedou Ústavního soudu P. Rychetským. Z reakcí mě zaujaly dvě. V jedn

Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE

publikováno: 13. 12. 2020

Datum publikace:
13. 12. 2020
Autor článku:
Miloš Zabloudil

NEJNOVĚJŠÍ glosy


O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …