Kritická analýza výstavy „Goya fyziognomik. Řeč tváře v Goyově grafické tvorbě“, která je k vidění od letošního 11. září do 14. ledna příštího roku v pražském Institutu Cervantes (Na Rybníčku 536/6, Praha 2). Ačkoli bohužel neovládám španělštinu, španělskou kulturu mám odjakživa velmi rád, malířství obzvlášť. S osobností a dílem Francisca Goyi y Lucientes jsem se seznámil již v dětství skrze televizní seriál o tomto velikánovi. Ostatně jeho působivá malba Popravy 3. května 1808 zdobila obálku učebnice dějepisu, z níž jsem čerpal své vědomosti na základní škole, takže s Goyovou tvorbou nebylo možné se nesetkat. Proto mě velmi potěšila zpráva, že se v Institutu Cervantes koná výstava Goyových grafik se zvláštním zřetelem k vlivu dobové vědy zvané fyziognomie na jejich vznik.