Pracovala jsem několik let u psychologa jako arteterapeutka pro děti. Bylo to velice zajímavé a hodně jsem se při tom pobavila. Na gauči pan psycholog totiž z dětiček nic nevymámil, a tak si mě zavolal na pomoc jakožto výtvarnici. A taky proto, že mám ráda děti, kdežto on moc ne. Navíc umění ani hudba ho nezajímala, malovat neuměl, ale slyšel, že to velice pomáhá.

Tak já, bez titulu, jsem si rychle nastudovala knížku (komiks) o S. Freudovi z Česka (původně v angličtině) a pan psycholog žasnul, jaké mám znalosti.

Vymalovala jsem si nad jeho kanceláří barevně místnost, až oči přecházely, na stolek položila kus mokré hlíny, papíry a barevné tužky a do rohu postavila loutkové divadlo (ovšem loutku Smrtky a Čerta jsem musela vyloučit) a už se jelo!

Dětičky mě milovaly, maminky mě nenáviděly, neb s

publikováno: 20. 12. 2020

Facebook

Pinterest

Twitter

email