...se směje, ne déšť, ten padá do země, ne zem, na ni padá déšť, jen ona má, pro mě pršiplášť.   Nebo spíš pochodni, ano pochodni, s tou se směje, já blázen, já zapomněl, no ona bděje, kousek dál od Manhattnu, praská smíchy: „Až naprší a uschne, pitomci! Nepokleknu!   A just i kdyby co bylo, budu svítit každou hodinu, pravdu a lásku, myslíš doslovně? Rád, ale ne na silu!“   —Tak jsem svou báseň dočetl a povídám: „pane C.S. Lewisi, co vy nato?“ —„Ze všech tyranií, tyranie upřímně prosazována pro dobro její obětí může být nejvíc utlačující. Bylo by lepší žít pod loupežnickými barony než pod všemohoucími morálními šťourali. Krutost loupežnického barona může někdy dřímat, jeho chamtivost může být