Nemohl jsem usnout, bylo mi neveselo, truchlivo. Pouštěl jsem si Karáska, Plastiky, Dégétřistasedm a zase Karáska, pořád dokola, pořád dokola, furt do pryč. Vzpomínal jsem.

Několik týdnů po mrtvici nás Sváťa Karásek vezl z Prahy do jižních Čech, na tamní statky rodu Schwarzenbergů v Rakovicích, nemohl mluvit, špatně se hýbal, skvěle a vydatně bafal cigára a řídil jako Eliška Junková. V této jihočeské vísce probíhal venkovský RefuFest, tedy festival uprchlíků, venkovská to obdoba známého pražského kulturního svátku. A Sváťa vezl svým autem mě – byl jsem v nevládce Berkat-InBáze, která ten fesťák pořádala – a pár svých potomků, návštěvníků této akce. Sám to chtěl také vidět, tentokrát jen jako pozorovatel, aniž by chtěl a mohl zpívat a hrát

publikováno: 10. 1. 2021