„Rok jsi korunoval svou dobrotou,“ praví žalm (65,12). Tomuto roku byla nasazena zcela zvláštní koruna a dosud nebyla sňata. Mezitím se to jeví tak, že účinky pandemie zůstávají nadále podchyceny zdravotnickým systémem, onemocnění a smrtelné případy nepřekračují běžnou míru a byla vyvinuta očkovací látka. Je tu však cosi, co si zasluhuje hlubší úvahu: vynucený výpadek křesťanské liturgie a církevní reakce na něj.
Nejprve pohlédněme zpět. To, co nesvedly mocenské systémy dvacátého století, ať již rudé, či hnědé, se zcela bez obtíží a v nejkratší možné lhůtě podařilo správnímu aktu, který zakázal bohoslužby. Zasáhl tím samo jádro křesťanství, společnou veřejnou slavnost Kristovy smrti a zmrtvýchvstání, a to v plné míře na dobu osmi týdnů, a poté se značnými omezeními, kter
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 17. 1. 2021
