Často se mi dějí zá/zraky. Zá/zraky byly časem už i mým zrakem tak nepřehlédnutelné, že jsem se pro vlastní úlevu potřebovala o ně podělit, a tak jsem napsala knížku (Zpověď advokátky) a začala jsem psát svůj blog.
Jenže!
Minulý týden jsem zase jela po dálnici spokojená svým silným mladým autem (miluju ho jako bezpečnou mužskou chránící sílu, proto, dovolte mi, VOLVO) a prozpěvovala jsem si. Kousek za Prahou jsem vzpomněla na svůj slib, který jsem dopoledne dala jednomu klientovi, že mu zavolám později. Jenže jsem si prozpěvovala krásně, nově jsem si zase dovolila uvědomit, že pro druhé, jak mě to učili rodičové a autority, už jsem toho udělala až nestydatě dost, takže jsem slíbený telefonát odložila.
Když jsem přijela do posledního městečka před mým domkem v horách, mechanicky mnou prolétl poc
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 22. 1. 2021
