Několik dobrých zpráv ze světa vědy

Radkin Honzák

Radkin Honzák

Psychiatr a vysokoškolský pedagog

Současný pohled na svět vypadá tak, že co není covid, neexistuje anebo nestojí za zájem. Jednou z cest z této depresogenní psychické pasti je schopnost podívat se dál a také na jiná témata.

Nabízím pár informací ze SciDaily a poznatky docentky Janáčkové.

Pocit životní spokojenosti není vázán na peníze
Ekonomický růst je často předepsán jako jistý způsob zvyšování životní spokojenosti u lidí v zemích s nízkými příjmy, ale studie vedená McGillem a Institutem environmentálních věd a technologií na Universitat Autònoma de Barcelona (ICTA-UAB) naznačuje, že může být dobrý důvod tento předpoklad zpochybňovat. Vědci se rozhodli zjistit, jak lidé hodnotí svůj subjektivní stav spokojenosti ve společnostech, kde peníze hrají minimální roli a které obvykle nejsou zahrnuty do globálních průzkumů štěstí. Zjistili, že většina lidí hlásila pozoruhodně vysokou úroveň štěstí. To platilo zejména v komunitách s nejnižší úrovní monetizace, kde občané uváděli míru štěstí srovnatelnou s úrovní štěstí ve skandinávských zemích, které jsou obvykle nejvyšší na světě. Výsledky naznačují, že vysoké úrovně subjektivního pocitu spokojenosti lze dosáhnout s minimálním zpeněžením, což zpochybňuje představu, že ekonomický růst automaticky zvýší životní spokojenost populací s nízkými příjmy.[1]

Jak je možné, že dvěma ušima slyšíme jen jeden zvuk
Napadlo vás někdy, jak je to zařízeno, že ačkoliv máme dvě uši od sebe vzdálené, slyšíme řeč či hudbu a ostatní zvuky jako jeden vjem (a zároveň jsme schopní vnímat ozvěnu)? Je to tím, že signály z levého ucha míří do pravé poloviny mozku (hemisféry), zatímco signály z pravého doleva. Levá hemisféra rozlišuje fonémy a slabiky, pravá rytmus a prozódii. Obě pak jsou spojeny prostřednictvím elektrických gama vln a výsledkem je jeden vjem.
Pokud přehrajeme do pravého ucha jeden ze dvou obtížně rozlišitelných fonémů, slabiku ga nebo da a současně do levého ucha pustíme ga, určí osoba slyšenou slabiku jako ga, bez ohledu na to, že zněla do pravého ucha jako da. Pokud při poslechu stimulujeme obě hemisféry, dochází k poruchám, a to především v oblasti elektrického vlnění. Výsledky ukazují, že správná činnost gama systému je důležitá pro jednotný vjem, jeho narušení vede k poruchám. Jednou z nich může být tinnitus (pískání v uších) a právě v obnově plně funkčního stavu gama vln je naděje na jeho potenciální léčení.[2]

Za tři velké psychické poruchy pravděpodobně odpovídá společná genetická odchylka
Je pravděpodobné, že všechny tři geneticky podmíněné klinicky závažné psychické poruchy – schizofrenie, bipolární porucha a velká deprese – vnikají na základě jisté skupiny genů, čímž způsob přepisu (transkripce) informace z DNA do vznikající nervové buňky pak může určit zrod té či oné nemoci. V kritické oblasti mozku vědci u pacientů trpících těmito poruchami posmrtně nalezli čtyřikrát větší variabilitu této funkce než u zdravých lidí.[3]

 

Homosexuální seznamovací preference
Při výběru partnerů u heterosexuálů si muži vybírají partnerku především dle atraktivity. Heterosexuální žena ve výběru muže preferuje jeho společenský status, zdroje a ochotu se o ně podělit.

CO PREFERUJÍ HOMOSEXUÁLOVÉ ?

1) Homosexuální muži projevují při výběru partnera stejné preference jako ostatní muži. Samozřejmě se liší pohlavím, po kterém touží. Kladou důraz na atraktivitu partnerů, tedy jejich tělesný zjev a věk.

2) Proto mužští homosexuálové kladou velký důraz na oblečení, péči o sebe a svůj tělesný zevnějšek.

3) U lesbických a heterosexuálních žen jsou, s výjimkou pohlaví, po kterém touží, preference také obdobné. U partnera je nezajímá až tak věk a fyzická atraktivita. Spíše preferují status a finanční zabezpečení.[4]

 

Kofein v těhotenství se nejeví jako bezpečný pro plod
Nový výzkum zjistil, že kofein konzumovaný během těhotenství může změnit důležité mozkové dráhy, které by mohly vést k problémům s chováním později v životě. Vědci z Del Monte Institute for Neuroscience na University of Rochester Medical Center (URMC) analyzovali tisíce mozkových skenů devíti a desetiletých dětí a odhalili změny ve struktuře mozku u dětí, které byly vystaveny kofeinu v děloze. Studie je retrospektivní a nekontrolovala další faktory spojené s konzumací kávy, například životní styl apod. Nicméně i dnes většina vědců doporučuje těhotným ženám omezit kofein na dva šálky denně.[5]

 

Blog Radkina Honzáka


 

[1] Zdroj: Miñarro S, et al.: Happy without money: Minimally monetized societies can exhibit high subjective well-being. PLOS ONE, 2021; 16 (1): e0244569 DOI: 10.1371/journal.pone.0244569

[2] Zdroj: Preisig BC, et al.: Selective modulation of interhemispheric connectivity by transcranial alternating current stimulation influences binaural integration. PNAS, 2021 DOI:10.1073/pnas.2015488118

[3] Zdroj: Akula N, Marenco S, Johnson K, et al: Deep transcriptome sequencing of subgenual anterior cingulate cortex reveals cross-diagnostic and diagnosis-specific RNA expression changes in major psychiatric disorders. Neuropsychopharmacology, 2021 DOI: 10.1038/s41386-020-00949-5

[4] Z poznatků docentky Laury Janáčkové.

[5] Zdroj: Zachary P, et al.: Caffeine exposure in utero is associated with structural brain alterations and deleterious neurocognitive outcomes in 9–10 year old children. Neuropharmacology, 2021; 186: 108479 DOI:10.1016/j.neuropharm.2021.108479

publikováno: 14. 2. 2021

NEJNOVĚJŠÍ články


Všichni jsme zavřeni vládou v „pandemické nouzi“ do 2022

Nikdo si toho zvlášť moc nevšiml, ale Česká republika prožívá právě největší politickou krizi ve …

Krátké povídaní o „krásné“ normalizaci

Autoři tohoto textu se jednatřicet let od sametové revoluce snaží bránit ohýbání a zamlčování fakt o normalizaci, …

Literatura v sochařském zpracování Viktora Karlíka

Monografie „Literatura“ Viktora Karlíka shrnuje jeho sochařské práce inspirované většinou literaturou a současně přináší tři …

Pokusy, jak zlepšit svět. Bude líp? Jednoduše těžko.

Lidskost není něco daného a pořád se získává i ztrácí. B. Sláma předkládá různé pohledy, …

Dcera R. Slánského, „národní sirotek“, vypovídá

Čtenářům Přítomnosti přinášíme rozhovor prof. Igora Lukeše s paní Martou Slánskou, který jsme přislíbili před týdnem …

Jak asi vypadáme před svými předky? K památce Jana Sokola, Franze Jalicse a stavu postnímu.

„Žijem si jako prasata v žitě, a pořád se navzájem děsíme řečněním o krizi,“ opakoval Jan …

Uražená společnost – naparovali jsme se a teď se litujeme

Otázka, co dělá virus se společností, ve které žijeme, byla už od počátku špatně formulována. …

Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo

Všichni jsme pasažéry letadla. Jeho rychlost se zvyšuje. Křečovitě se držíme sedadel. Točí se nám …