Otázka, co dělá virus se společností, ve které žijeme, byla už od počátku špatně formulována. Správně by měla znít: jak reagujeme na pandemické ohrožení my? Nabízející se, ale zřídka kdy dávaná odpověď by zněla: jsme uraženi. Vše, čím si musela moderní společnost během uplynulého roku projít, nebylo zahrnuto v jejím rozvojovém plánu. Ten se řídil parametry růstu, zrychlení, optimalizace, bezpečnosti, otevřenosti a výměny. Epidemie se vyskytovaly pouze v oblastech, které neznaly ani evropské hygienické a zdravotní normy, ani absolutní důvěru v osvícenou vědu.
Skutečnost, že by virus mohl zpomalit dynamiku technologicky vyspělé společnosti, nebo ji dokonce deaktivovat, byla mimo naši představivost. To, že pojmy jako lockdown, virová zátěž, incidence, smrtnost, ohnisko nákazy, roušková povinnost a dodržo
Exkluzivní obsah
PRO ČTENÁŘE PŘÍTOMNOSTI
Milí čtenáři, chcete vědět, jak to dopadne?
Vstupte do české literární tradice a buďte s námi po celý rok – už od 1 koruny!
Pokud již patříte do klubu čtenářů Přítomnosti,
přihlaste se ZDE.
publikováno: 18. 2. 2021
