Do kavárny konečně dorazil jeden z nejuznávanějších filmových režisérů. Rozhlédl se a usedl proti mladému nadějnému scénáristovi, očividně napjatému očekáváním jako struna. „Tak povídej! Rychle. Jak to dopadlo? Dají na to producenti peníze, nebo ne?” „Uklidni se, ať to s tebou nesekne. Za jistých okolností dají.” „Za jakých okolností?” „To ti musím vyložit od začátku. Jak to probíhalo. A ty si vyndej notýsek a rovnou si dělej poznámky. Po mém výkladu o našem nápadu filmově zpracovat klasické vrcholné dílo českého literárního romantismu, a že jde o lyrickoepickou skladbu Karla Hynka Máchy z první poloviny devatenáctého století, prohlásil pan předseda správní rady, že jsem musel zešílet. Dodal, že jen naprostý blázen si může myslet, že by vyhodili prachy do kanálu za