Doba přízemních domů

David Bartoň

Filosof a theolog

Hypotéky jsou zas na naprostém minimu a v satelitech se staví bez přestání. Pole a louky se dělí na parcely skoro bez zahrad. Staví se domky bez sklepa, bez půdy, přízemní na betonové desce a s dvougaráží. Sklep a půda jsou nejbližší tajemství, vzpomínkám, dějinám domu a spojením se zemí a jsou jedinečné a intimní.

Komunikujeme právě na té úrovni, na které žijem, a žijem jenom tím, co nám stojí za řeč, myšlenku před usnutím, vzpomínku při práci, u čeho se zdržuje naše srdce při polibcích.

Přízemní život si žádá přízemní literaturu, na nějaké výšky a hloubky se nedrápe, ale hlavně je neumožňuje – na placaté střeše nevztyčíte žebřík, základovou deskou nesestoupíte do sklepa. Na přízemní terase si můžete jen tak při barbecue pohrávat nezávazně s nezávaznými tématy, ideologicky řečnit, sjednávat kontrakty.

I do našeho obytného přízemí ale padá nebe a vzlíná podzemí. Obojí nechává vstupovat skutečný básník nejen Deml, ale i Nezval, nejen Čapek, ale i Vančura, Broch, Musil, Kafka. Člověk opravdu bydlí básnicky, nebo jen vegetuje.

 

publikováno: 19. 3. 2021

Datum publikace:
19. 3. 2021
Autor článku:
David Bartoň

NEJNOVĚJŠÍ glosy


O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …