Strašilky, chameleoni a jiné příšery mají svou obdobu v našem světě. Jejich taktika je stoletími zdokonalená, na jejich slovník přistoupila naivní média, takže se stává stále těžším nenaletět predátorům v dnešní džungli. (DB)
Strašilky jsou hmyz. Některé napodobují listí, jiné větvičky. Chameleon je plaz, co umí měnit barvu. Lest a přetvářka patří k pilířům „Zákona džungle“, praotce všech zákonů. Lest a síla.
Vyspělá civilizace nemůže existovat bez pravidel. Nenechme se ale mýlit. Džungle není cosi daleko za obzorem. Celé klany lidí ohýbají pravidla ve svůj prospěch a zároveň mlží něco o „konspiračních teoriích“.
Loupežníky od zločinu neodradilo ani usekávání rukou. V propojeném a mnohovrstevném světě jsou manipulacemi ohroženy zejména pomalé dlouhodobé procesy. Je možné „nenápadně“ ukrást cokoliv: dům, firmu, politickou stranu, volby, stát, světadíl, zeměkouli…
Lidé ale nechtějí špatné zprávy slyšet. Hudba hraje k tanci a Titanic se jen trošku naklonil…
Základním vybavením loupežníka je vlastnost normálnímu člověku neznámá: absence jakékoliv morálky. Je to psychopatická úchylka, její filosofií je nihilismus, bezobsažnost. Nepřekvapuje, že metody mafií, teroristických organizací, ale i estébáků a některých tajných služeb vykazují podobnosti. Zvlášť nebezpečné je jejich vzlínání do businessu a do politiky. Podívejme se letmo na některé profese a pojmy z tohoto polosvěta.
Šedá eminence: zná plán, motivuje a řídí své lidi. Síť řídících důstojníků je nebezpečným jádrem klanu.
Bílý kůň: váže na sebe pozornost a podstupuje rizika. Někdy končí na Bahamách, jindy ve vězení nebo v septiku.
Krtek: záludný živočich operující v týlu oběti. Strašilka a chameleon dohromady, ale výrazně inteligentnější.
Spící buňka: neaktivní člen klanu čekající na „probuzení“, často řadu let. Aktivačním impulzem bývá vydírání a odměna, někdy i vlastní přesvědčení. Nová tvář v politice se záznamem ve svazcích StB vždy vzbuzuje pochybnosti, i když se mohlo jednat jen o sledovanou osobu.
Užitečný idiot: externista ve službách klanu. Někdy aniž by tušil, pro koho pracuje, jindy z přesvědčení a za odměnu. Do lepkavé sítě se může lapit kdokoliv z nás. Ze započatého bludu a začarovaného kruhu se těžko vystupuje, chce to kus odvahy.
Krysař, falešný prorok: agenti vábící zmatené spoluobčany do záhuby.
Agent- provokatér: krtek organizující v týlu oběti falešný odboj. Obzvlášť odporný živočich.
Odhalený agent: druhá strana jej zpravidla zkusí přetáhnout na svou stranu. U dvojitého agenta nikdy není jistota, pro koho skutečně pracuje. Někdy se zblázní, jindy může mít autonehodu.
Plán: soubor kroků vedoucích k cíli (k ukradení domu, firmy, voleb, státu, zeměkoule). K tomu slouží předem vytvořená síť kombinující tvrdé vertikální a volné horizontální vztahy (stejný způsob používají i teroristické organizace, žádný rozdíl). Řada užitečných idiotů nemá tušení, komu slouží. Je-li plán předčasně prozrazen, splaskne jako bublina nebo se mění v plán B, C, D atd.
Krytí: aktivity sledující maskování plánu.
Dezinformace: nástroj informační války sledující různé cíle: vytvoření klimatu, zveřejnění lží a pomluv, zakrytí uniklé informace atd. Jsou důmyslnou kombinací lží a pravdy. Jejich emotivnost často brání odhalení nelogičnosti.
Hra na změnu pravidel: zdánliví přátelé vás pozvou na partičku desetníkového mariáše. Později zjistíte, že se hrál poker o váš dům, firmu atd. Tak nějak vypadá „nepřátelské převzetí“ majetku oligarchou.
Hra na slepou uličku: oběť je nenápadně vmanipulována do volby mezi výhradně špatnými řešeními.
Dichotomie: skupina lidí je rozdělena na dvě části, které spolu nekomunikují. Lze je pak z jednoho centra odlišně obelhávat a štvát proti sobě.
Ovládnutí více zúčastněných skupin vlastními agenty. Lze pak vytvářet situace, kterým rozumí jen jejich tvůrci. Metoda je známá z mediálního prostředí, od „prognostiků“, z Babišovy kuchyně i od Rusů ovládajících znepřátelené bojůvky v Sýrii či na Kavkaze.
Škatule, převlečte se a hejbejte se! Hra pro slaboduché. Normální člověk ví, že odhaleným členům klanu nelze věřit ani „dobrý den“.
Modelování budoucnosti: předpověď se omíláním v mnoha médiích stává skutečností. I negativní reklama se počítá.
Hledač pravdy se ocitá v roli kriminalisty: ze známých faktů a zkušenosti sestavuje hypotézy, postupně je vyřazuje, případně počítá se všemi najednou. Bez dedukce a pravděpodobnosti to nejde. Bylo to tak vždy a neprozrazuji nic tajného, informací jsou plné knihovny a svět kolem nás. Křehkost politických systémů znali Sókratés, Aristoteles, Machiavelli a další a dostatečně jej prokázala řada diktátorů. Máme tu jen novou konfiguraci v důsledku společenských změn a nových technologií. Zločinci měli vždycky před spravedlností náskok.
V mikroměřítku:
Komunismus došel ke svému konci a definitivní diskreditaci. Z někdejších „proletářů“ jsou dnes oligarchové a zpravodajci hlásající spojení trollů, krtků, extrémistů, užitečných idiotů a neomarxistů celého světa. Místo „rovnosti všech“ je tu pokus o zneužití menšin k nadvládě nad většinou. Legitimní myšlenky rovnosti ras, pohlaví, sexuální orientace atd. nafukovány a překrouceny do absurdnosti, proti níž je ze stejného centra (!) vyprovokována vlna odporu. Ne náhodou se ignoruje nejmenší menšina – člověk.
V informační válce jde v prvé řadě o informační gramotnost občanů, o zdravý rozum.
V makroměřítku:
„Atomový pat“ nenápadně změnil pravidla „hry na bezpečnost“. Nikdo si nedovolí ani „pomluvou“ napadnout atomovou velmoc. (Už ve Vietnamu se střetli v přímých bojích letci USA s rakeťáky SSSR. Podobné informace ale končily pod kobercem na obou stranách.) Velká válka snad dnes nehrozí, o to rozbujelejší jsou její měkké formy od hospodářské přes zpravodajskou po kybernetickou a informační.
A ten virus jim seslalo samo peklo… Že by náhoda? Ani náhodou. To jen nemá smysl „pomlouvat“ atomovou velmoc. Odpovědí by byla jen sprška dezinformací a větší světový chaos. Účet ale nepochybně bude vystaven.
Vše nasvědčuje existenci skryté koalice „nepřátel demokracie“ zahrnující Rusko, Čínu, islamisty a možná dalších. Od kdy? Od roku 2014? 2005? 2001? 1992? 1989? Nevíme.
V demokratických zemích a v EU je místem pro politické hry parlament. Jedině veřejná kontrola je udrží v rozumných zákonných mezích. Pro globální diskusi je tu OSN, bez možnosti vymáhání čehokoliv. Pán Bůh s námi a zlý pryč.
Svět prý chce být obelháván, říkají někteří a berou za to tučné peníze. V přírodě, kdo nedokáže rozlišit pravdu a lež, zpravidla nepřežije…
publikováno: 18. 4. 2021
