Je svátek patrona české země sv. Vojtěcha. Druhý biskup pražský byl několikrát vyhnán z Čech, protože se stavěl na odpor vládcům země i většině lidu podle biblického hesla „nepřidáš se většině, když páchá zlo“ (Exodus 23,2). Byl důsledně prozápadní – utíkal se vždycky jen tam. Byl proti buranství, násilnictví i cizoložství víry s mocí – poznávací znamení tehdejšího i dnešního Východu.
Našemu exulantovi vládnoucí Přemyslovci doma vyvraždili celou rodinu a jeho samého utloukli pádly slovanští barbaři na Baltu.
Dnešní držitel „stolce Vojtěchova“ ve svém posledním listu prezidentovi k Vrběticím hlásá jakési všeslovanství a dobrou budoucnost podmiňuje jakýmsi návratem:
„Chceme-li, abychom skutečně žili ve světě, v němž je zachovávána svoboda, lidská důstojnost, práva člověka a skutečná demokracie, pak si musíme uvědomit, že je nutné přijmout veliké dědictví, z něhož vyrostla celá naše civilizace – její antické a židokřesťanské kořeny; od těch jsme se ale odřízli, a proto dnes přestaly vyživovat nejen současný politický život, včetně toho mezinárodního, ale dokonce i vztahy mezi jednotlivci navzájem: rodinou počínaje a státními institucemi konče.“
Celý list je napsán církevně diplomatickým ptydepe, takže je otázka komu se tu píše. Vedle nepochopitelné rady k návratu dnešních lidí ke starým kořenům. Jak by se to mohlo udělat? Lišácky arcibiskup neříká. A konečně se dopustí i nesmělé doušky k Zemanovi:
„Cokoliv jste učinili jednomu z nejmenších, mně jste učinili“ (Mt 25,40). Ve světle těchto slov se musíme ptát, zda silnější má právo jednat se slabším mocensky, z pozice síly, anebo má povinnost respektovat jeho integritu a jeho práva.“
Bohužel to je málo a špatně – nejsme „nejmenší“ a ruští báťuškové a většina jejich lidu uctívají odedávna tu formu křesťanství, kde je Bůh vždy na straně silnějšího, proto vždy vítězí. Vyhrožují nám slovy Putina „asymetrickou odpovědí“ – to je návrat před starozákonní „oko za oko“ – 1 za 1. Takto barbarsky nejen mluví ale jednají…
Už od 10. století je sv. Vojtěch reprezentantem jiného druhu víry. Ta se projevuje prakticky: zjemňování mravů a přibývání lidskosti, ohledy k menšinovým, „neúspěšným“ lidem – tedy opačný trend než ten, který stále ostřeji razí nynější Pražský hrad – sídlo prezidenta i arcibiskupa.
Vojtěch si svůj palác tamní neužil, protože užíval nároky evangelia do krajnosti. Duka si palác užije, protože evangelium v praxi nehrotí.
Co řekne jednou Vojtěch svému nástupci, až před ním Duka přistane?
publikováno: 24. 4. 2021
