Debatu o národní bezpečnosti náhle vystřídal zapálený spor o sňatky osob stejného pohlaví. A stalo se tak už vyzkoušeným způsobem. Nejvíce slyšet byla blahosklonná většina a vedle ní její hlasití odpůrci. V hlučném boji o to, co je „normální“, ani nebylo poznat, že v české diskusi chybí konzervativní hlas. Vyplývá to z nastavení české společnosti, v níž v podobných otázkách převažuje směs lhostejnosti a blazeovaná tolerance. Příkladem mohou být kolegové novináři, kteří například konstatovali, že „racionální důvod, proč manželství pro všechny neumožnit, neexistuje,“ nebo že obavy z osudu instituce manželství jsou projevem „magického myšlení“. Mohli si to dovolit, protože proti tomuto nenucenému postoji vlastně skoro neexistuje opozice. Roli oponentů zastávají dvě skupiny. Jednak náboženští tradicionalisté, kteří občas zavítají do politiky