Uvažoval jsem tu před pár týdny o nadužívaném klišé „rozdělená společnost“. Společnost byla fakticky rozdělená vždycky, jen o tom v časech mediálně předpotopních nevěděla. Nevěděla, že neví, a netrápila se tím. S odkazem na španělského filozofa Ortegu y Gasset a jeho tezi o „davovém člověku“ jsem se snažil dovodit, že „lid“ v naprosté většině zajímalo všechno jiné než zákony, ústavy, politika. Teď bych rád doplnil, že jestliže většinu obyvatel dříve vrcholná politika přece jen v něčem zajímala, pak snad její jevová, divadelní podoba: kostýmy, aranžmá, průvody, přehlídky, ceremoniály, emblémy, popravy, znakové rekvizity moci.   Dneska hrajeme covid Ale i kdyby dříve společnost o svém rozdělení věděla, neměla po ruce – a v tom je kardinální rozdíl oproti dnešku – malou