Česká politická elita historicky nikdy nerozuměla mezinárodním vztahům a po většinu času se o ně ani nezajímala. Sebestředná nátura národního obrození se tak stala politickou tradicí. Nevědomost správců moci se proměnila v hodnotovou kvalitu, tvořenou pouze okamžitou náladou bez ohledu na fakta a historii či kontext problému. Jenom tak lze pochopit ahistorickou hloupost vnímání mezinárodního postavení českého státu v podání Miloše Zemana. Jeho poslední eskapáda s omluvou za „bombardování Srbska“ v roce 1999 je toho vhodnou ilustrací. Kosovo je v srbském národním narativu mýtickou kolébkou a „srbským Jeruzalémem“. Nic na tom nezměnil ani fakt, že v osmdesátých letech tam okolo devadesáti procent populace tvořili neSrbové, především kosovští Albánci. Po smrti diktátora Josipa Broze-Tita v roce 1980 převážná část srbské komunistické