Na jaké třídy jsme rozděleni?

Petr Pithart

Politik, spisovatel a právník věnující se politologii a historii

 

Do nedávna jsme měli povinně tři třídy: „dělnickou“, „družstevních rolníků“ a „pracující inteligence“. Dohromady „pracující lid“. Byl to ideologický konstrukt, sociologicky vzato žvást. Realita byla jiná. Jak jsme na tom dnes?

Napříč poněkud již stereotypní dikci politiků a médií, malá skupinka sociologů z různých akademických, pedagogických a mediálních pracovišť pod patronací Českého rozhlasu (Daniel Prokop, Paulína Tabery, Martin Buchtík, Tomáš Dvořák a Martin Pilnáček) klade už nějaký čas vzorkům veřejnosti nebanální otázky a dostává z nich rovněž nebanální, často překvapivé odpovědi.

V posledních letech se sociologům „urodilo“ až příliš mnoho skvělých témat. Nepravidelnosti (krize 2008, nástup populismu ve střední a východní Evropě, coronavirová pande

Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI

PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM
Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE

publikováno: 22. 7. 2021

Datum publikace:
22. 7. 2021
Autor článku:
Petr Pithart

NEJNOVĚJŠÍ glosy


O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …