Rozhodující zápas Čína vs. USA: souboj o umělou inteligenci

Michal Trčka

Vysokoškolský pedagog

Umělá inteligence dnes nachází uplatnění v dešifrování řeči, psaní denních zpráv, předpovídání chování spotřebitelů nebo třeba diagnostice rakovinových buněk. Příběh neuronových sítí a takzvaného hlubokého učení, algoritmů, které využívají rozsáhlých objemů dat k určování, skrytých vzorů a souvislostí, velmi srozumitelně objasňuje laickým čtenářům zasvěcený odborník Kai-Fu Lee v knize Supervelmoci umělé inteligence. Čína, Silicon Valley a svět v éře AI, jejíž český překlad vyšel v roce 2020 v nakladatelství Argo. Autor však nepopisuje jen historii a aktuální výzkum na poli umělé inteligence, ale nenechává stranou ani politické, ekonomické nebo třeba etické otázky. Jak bude vypadat soužití lidí a umělé inteligence? Co z aktuálních scénářů jsou pouze utopie nebo naopak dystopie? „Střízlivý pohled na dlouhodobý dopad této technologie nám odhalí jednu alarmující skutečnost: v příštích desetiletích nebude mít AI nejdalekosáhlejší rozvratný a ničivý potenciál ve vojenském soupeření, nýbrž v tom, co udělá s trhy práce a sociálními systémy,“ píše Lee a zároveň představuje vlastní analýzy této situace a možná řešení, která se vymykají běžným populárně naučným textům.

Kniha je totiž unikátní tím, že není psaná od stolu, ale obohacuje ji autorův osobní příběh naplněný zkušenostmi z branže, životem v rozdílných kulturních prostředích a vedle toho také intimním setkáním s vlastní smrtelností. Kai-Fu Lee pochází z Tchaj-wanu, ale emigroval do USA, kde studoval a pak i působil na předních amerických univerzitách, ale i v Applu a Microsoftu, se zaměřením na výzkum strojového rozeznávání přirozené řeči. Jedná se tedy o člověka znalého řemesla, který se od výzkumu přesunul na vrcholné manažerské nebo viceprezidentské funkce několika společností. Nejprve v Microsoftu, v roce 2005 se stal zakládajícím prezidentem Googlu v Číně a roku 2009 založil soukromou společnost podporující čínské start-upy. Ne náhodou byl také zařazen v žebříčku časopisu Time mezi 100 nejvlivnějších lidí planety. K tomuto ocenění jistě přispěla i jeho spisovatelská dráha, protože každá z jeho knih dosáhla milionu prodaných výtisků. A jedním z jeho bestsellerů je právě tato kniha.

Jak už název jeho titulu napovídá, autor vedle úvah o blízké i vzdálenější budoucnosti umělé inteligence rozehrává myšlenkovou partii o odlišném příběhu dvou zemí, Číny a USA, které svádí možná svůj nejdůležitější souboj o světovou mocenskou a ekonomickou dominanci právě na poli výzkumu a vývoje umělé inteligence. Málokterý autor může nabídnout podobnou analýzu, protože Lee se léta pohybuje ve výzkumném i firemním prostředí obou zemí. Upozorňuje, že Čína rozhodně není nějakým komunistickým molochem s centrálním plánováním, ale naopak dravým tržním prostředím, ve kterém vedle státních zakázek dominuje rizikový a rozvojový kapitál investovaný formou kapitálového vstupu do rychle rostoucích inovativních projektů. Čína byla ještě nedávno na poli umělé inteligence desetiletí za USA, nicméně v posledních letech nastala v Číně horečka umělé inteligence. Čínská vláda si vytyčila cíl být do roku 2030 globálním centrem výzkumu, vývoje a inovací v této oblasti. Čtenář v knize najde podrobný popis toho, jakými mílovými skoky míří Čína za svým cílem. Opět zde najdeme příklady, které unikají očím západních pozorovatelů, protože autorova firma podporující čínské start-upy je součástí tohoto dění.

Lee v knize není kritik USA, ani Číny, snaží se spojovat, ne rozdělovat, jak je patrné také na jeho filosofickém přesahu, ve kterém se mísí filosofie východního buddhismu a západního humanismu. V době používání paralely se studenou válkou k popisu vztahů mezi oběma zeměmi, tak autor nabízí důležitou vizi o nutnosti a způsobech jak hledat společnou řeč. Na jednu stranu vidí jako prvotního vítěze v závodech ve vývoji umělé inteligence Čínu, ale dodává zásadní poselství: „Jakmile začne umělá inteligence používat všechny své schopnosti v praxi a na náš svět to bude mít velmi skutečné a hluboké dopady, nebude už hlavní dělítko mezi jednotlivými zeměmi jako Spojené státy a Čína. Nejnebezpečnější zlomy se vynoří uvnitř každé země…“. Hlavní nit jím napsaného příběhu je totiž spojena s Čapkovským motivem problémů moderní společnosti a techniky. Jak píše Lee: „Potenciál rozkvětu lidstva nebyl nikdy vyšší – a zároveň nebyla nikdy větší rizika selhání.“

Kniha tohoto druhu není ojedinělým počinem nakladatelství Argo. Vyšla v edici Crossover, která tuzemským čtenářům představuje populárně naučné texty o výzvách současné společnosti od robotizace práce přes návrhy na úpravu ekonomických systémů po proměny tradiční politiky. Slovy nakladatelství: „Knihy vycházející v rámci edice nás připravují na možné scénáře dalšího vývoje a současně připomínají, že budoucnost je stále v našich rukách.“


Kai-Fu Lee: Supervelmoci umělé inteligence. Čína, Silicon Valley a svět v éře AI. Argo, 2020. Přeložil Petr Holčák.


Autor děkuje Nadačnímu fondu Františka Topiče za stipendium, které přispělo ke vzniku tohoto textu.

publikováno: 20. 8. 2021

Datum publikace:
20. 8. 2021
Autor článku:
Michal Trčka

NEJNOVĚJŠÍ články


Rozčarování z demokracie

Naše demokracie nevzkvétá. Kdysi jsem opatrně psal, že je ve střední Evropě demokracie unavená, později vyčerpaná. …

Chybějící hlasy i nuance debaty o Blízkém východě

Při citelném napětí, které vnesl výbuch násilí na Blízkém východě i do londýnských ulic, londýnská Metropolitní …

Mé první zklamání po Listopadu 1989: školství (3)

„Všechno, co si nepamatuju“[1] V přípravě na maturitu se pak bohužel koncentrovalo vše ono negativní …

Nedejme si vnutit nesprávný úhel pohledu

Už dávno v jedné Uhdeho hře říká jedna z nejzajímavějších postav, Starý Vrba: Nezáleží na tom, co …

Kohoutova dramoleta čili Opožděný Sex

Dral se na veřejnost těžce jako každá provokace Pavla Kohouta. Nikdo z účastníků prvního uvedení na …

Mé první zklamání po Listopadu 1989: školství (2)

Glasnosť a přestavba & sametová revoluce. Mohli za to učitelé? O značných problémech výuky se vědělo …

Jak se slaví demokracie

NIKDY mě po roce 1989 nenapadlo, že se bude jednou chodit k pamětní desce na Národní …

Mé první zklamání po Listopadu 1989: školství (1)

Memorování, biflování, recitování, maximálně drilování… a za if (někdy) nesmí být will Svá očekávání od listopadu …