Za žádnou cenu sám sebe nikterak neomezovat – takhle dnes chápeme demokracii. Ale co z toho máme? Uvědomujeme si, že bezmezná svoboda ovlivňuje náš charakter? ptá se filosof Roger-Pol Droit:
Řiďme si své životy tak, jak uznáme za nejlepší. Omezujme se jen svobodou druhých. Kdo by nebyl až euforicky oslněn takovou svobodou? Méně se už uvažuje nad tím, že bezmezná svoboda jednou pravděpodobně vytvoří tak neuspořádanou existenci, až se pro nás stane nesnesitelnou. Když Platón popisuje důsledky nadměrné svobody (jakoby hloupě, protože ji bere za absolutní), zdá se, jako by měl před očima obyvatele vyspělých zemí jednadvacátého století:
„…jednou se opíjí […], podruhé však pije vodu a moří se při hubené stravě; tu zase provozuje tělocvik, druhdy však lenoší a o nic se nestará, jindy však
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 13. 9. 2021