Inspiraci nezměříš

Profilový obrázek

Jan Školník

Český podnikatel a filantrop

Určitě je mnohem komplikovanější řídit neziskovku, protože u ní je (marketingovými slovy) „hůře definovatelný produkt“. V továrně je celkem jasné, co je výstupem – je to konkrétní produkt, třeba houska nebo pivo, které prodáte a na konci vám zbude zisk, podle kterého se měří, jestli jste úspěšní nebo ne.

Dopad projektů ve veřejném prostoru, tedy takových, které děláme v naší neziskovce, se ale tak snadno změřit nedá. Samozřejmě na to existují všelijaké metriky a semináře, ale já se domnívám, že k objektivním číslům se stejně nelze dobrat. Naopak nás někdy snaha o vyčíslení dopadu odvádí od podstaty projektu.

Zásadní je, jestli člověk předal správnou inspiraci. A to nelze změřit! Tenhle faktor je třeba vzít v úvahu při řízení neziskovky. Vedení neziskovky je také těžší s ohledem na to, aby tým zůstal motivovaný. Když si dáte například za cíl rozvoj regionu, tak se může v měřítku jednoho života zdát, že jste nedosáhli ničeho podstatného.

***

Agentura pro rozvoj Broumovska informuje o dění na Broumovsku. Poukazuje na kvalitní řemeslné produkty, které zde už mnoho let vznikají. A také přispívá ke koordinovanému a strategickému rozvoji celého broumovského regionu.

V rozhovoru nám Jan Školník, ředitel továrny HOBRA a zakladatel neziskové organizace Agentura pro rozvoj Broumovska, vysvětlil, v čem se liší řízení neziskovky od řízení továrny. Více k tématu regionálního rozvoje čtěte zde.

 

publikováno: 1. 10. 2021

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Jak vyzrát na základní úskalí kapitalismu

V roce 1990 debatovali členové Občanského fóra v Ústí nad Labem spolu s poslancem Petrem Gandalovičem, co mají udělat pro povznesení svého města. Dosud vykazovalo zanedbanost ekonomickou, vzdělanostní i kulturní. Gandalovič nabídl založit univerzitu. …

Proč jezdí po dálnicích tolik kamiónů?

Protože vozí zboží sem a tam, napříč celou Evropou. Proč? Tak například balíček masa: Chováno v Česku, poraženo v Německu, zabaleno v Holandsku a prodáno v Česku. Leckdy prase chované ve vedlejší vesnici procestuje …

Průvodce po galaxii žen-analytiček a kde je najít

Po volbách se ve veřejném prostoru objevily dotazy, proč výsledek komentovali v drtivé většině analytici a komentátoři muži a proč bylo tak málo příležitostí dáno ženám. Zazněla tradiční smršť důvodů, že ženy nejsou, …

Proč si hned zvykat na to, co není dobré?

V období splněného snu mnoha generací voličů, během konečně završené dekomunizace českého parlamentu se probouzíme po krátkých oslavách do reality současného stavu právního státu v naší zemi. Možná by bylo dobré …

Vítězové, napište si dopis, který budete neradi číst

Redaktor Hospodářských novin Petr Honzejk den před volbami otiskl dopis, který dostal do redakce. Anebo nedostal… Byl to dopis od Babišova voliče. Ten zdůvodňuje, proč volí, jak volí. Argumentuje klidně, …

Je co slavit

Na rozdíl od autorů textů v posledních dnech publikovaných v Přítomnosti, ve kterých se mluví o tom, že není po volbách co slavit, se domnívám, že je co slavit. Nadšení můžeme být …

Tři paradoxy voleb

Letos se volilo opět spíše proti něčemu než pro něco. Volba menšího zla způsobila několik vedlejších efektů, u kterých si kladu otázku, zda nejsou více závažné nežli vedlejší. Volby mohly …

Není co slavit

V letošních volbách zvítězila iracionalita českých voličů, protože většina z těch, kteří se bujaře radují z dlouho očekávaného vítězství opozice, rozhodně nemají co slavit. Například je nutné si přiznat nemilou skutečnost, že …