Se smíšenými pocity sleduji výsledky voleb. Většinu předvolební kampaně probíhal hon na čarodějnice: různá jména a vyprázdněná hesla omílali lídři napříč stranami z levé i pravé strany stále dokola. Každá předvolební debata pak vypadala spíše jako repríza té předchozí než jako přehlídka programů, myšlenek a vizí, které mohou skutečně oslovit. Na jedné straně marketingové triky, cviky a výpočty, jakoby pragmatické postoje postavené na marketingové matematice, na druhé straně hon s absencí uvědomění, že s většinou stran jsme to již zkusili a skutečná změna je stále v nedohlednu. Co většinu z nich spojuje, jsou milionové dary jejich sponzorů a „demokratických“ donátorů, kteří povětšinou nedělají věci nezištně. I ten dnešní nejsilnější politický lídr má své sponzory a komplice, s nimiž musí formálně