Otázky pro: Dalimila Tomana

Profilový obrázek

Dalimil Toman

Programový ředitel Hnutí Brontosaurus

Robin Čumpelík

Robin Čumpelík

Autor, tvůrce, inovace, člen redakce Přítomnosti

„Až se z tornáda lidé vzpamatují, určitě si budou více vážit toho, co mají. Abychom ale dokázali něco víc změnit, musíme udělat jeden náročný krok. Musíme změnit vlastní konání a rozhodování,“ vysvětluje Dalimil Toman, programový ředitel Hnutí Brontosaurus, a na konkrétních příkladech ukazuje, jak se lidé mohou zapojit do zajímavých projektů, které se zdaleka netýkají jenom záchrany přírody.

 

V době našeho rozhovoru jste pobýval na jižní Moravě, kde od samého začátku pomáháte řešit následky po řádění tornáda. Jak situaci hodnotí lidé, se kterými jste v místě hovořil?

Situace na jižní Moravě, kde žiji, nás během pár minut dostala do úplně jiného světa. Do světa, kde najednou neplatí dřívější jistoty poklidného života. Během chvíle se nám tu změnil žebříček hodnot. Co se jevilo před tornádem jako tolik důležité, jeví se po něm jako nepodstatné. V úsilí zachránit či obnovit střechu nad hlavou se lidé semkli a začali spolupracovat i více se spolu bavit. To je moc fajn věc ve všem tom neštěstí. Úžasná byla a je podpora zvenčí od dobrovolníků, kteří přijeli pomáhat.

 

Myslíte, že podobné okamžiky pomohou lidem dát si současné problémy do souvislosti s klimatickou změnou?

Příklad tornáda ukazuje, co extrémní počasí může napáchat a co to pro lidi znamená. Je na nás, abychom tuto zkušenost uměli přenést mezi další lidi – do přemýšlení a plánování opatření, jež budou změně klimatu předcházet, aktivizovat politiky, aby tyto věci brali vážně, a to dříve, než napáchají velké škody.

Zda však lidé dokážou odhlédnout od současného běhu každodenních starostí a podívat se do budoucnosti, teď nedokážu říct. Určitě si budou více vážit toho, co mají. Věřím, že budou o hrozbách, jež přichází se změnou klimatu, více uvažovat. K tomu je však potřeba ještě jeden náročný krok, a to sice změnit vlastní konání a rozhodování. To bývá nejtěžší.

Už teď vnímám, jak lidé touží po obnově zeleně – stromů, které najednou nejsou. Těším se, že veřejnost pro obnovu výsadeb nadchneme a zapojíme ji do ní. Doufám, že nastalá situace zaktivizuje i všemožné organizace, instituce i soukromníky k tomu, aby se krajina Podluží víc adaptovala na klimatickou změnu, ať už právě zmíněnými výsadbami, opatřeními pro zadržení vody v krajině, ale třeba i omezeními velkoplošných těžeb v místních lužních lesích atd.

 

Hnutí Brontosaurus je jedním z prvních ekologických hnutí v ČR. Jaká je vaše filosofie?

„Brontosaurus to nepřežil, protože přerostl své možnosti.“ S tímto naši civilizaci varujícím mottem hnutí Brontosaurus vznikalo. A na tomto apelu ke zkrocení „neomezeného“ růstu a k udržitelnosti se nemění nic ani dnes. Jen se objevují nové dopady a naléhavé problémy, jež jsou důsledkem našeho způsobu využívání planety Země.

Osobně si myslím, že nejdůležitější je prostá úcta k veškerému životu kolem nás. Abychom věřili v jeho hodnotu, ať už má jakoukoliv podobu. A aby naše konání pak bylo řízeno maximální možnou snahou život ve všech jeho podobách ochránit.

 

Čím vaše hnutí oslovuje své příznivce?

Hnutí Brontosaurus nabízí několik silných věcí. Mladým lidem ukazuje alternativu ke konzumnímu způsobu života, a to takovou, která je pro ně atraktivní a smysluplná. Ukazuje také naději, že můžeme něco změnit, že zájem o svět kolem nás má smysl. Účastníci našich akcí ví, že dobrovolnicky za víkend „svět nezachráníme“, ale vidí za sebou kus práce, která pomohla na konkrétním místě, zachránila jeden konkrétní díl přírody kolem nás, což jim dává smysl. Mladým lidem i celé společnosti to dodává naději, že něco zmohou. Že nemusí rezignovat a propadnout environmentálnímu splínu. Že něco dělat má smysl. Že tu jsou i jiní lidé, kteří chtějí žít skromně a v souladu s přírodou. Vede je to k aktivnímu zájmu o svět kolem sebe.

 

Jak Hnutí Brontosaurus funguje?

Základem jsou víkendové a letní vícedenní akce na nejrůznějších vzácných přírodních lokalitách, na centrech ekologické výchovy, na hradech, zámcích apod. Na nich účastníci pomáhají například s kosením orchidejových luk, výsadbou alejí, vyvěšováním budek pro ptactvo, údržbou a tvorbou mokřadů, budováním přírodních zahrad či opravou památek.

 

Co s vámi všechno dobrovolníci poznají nebo zažijí?

Kromě dobrovolnictví je pro ně připraven i zážitkový program tak, aby se spolu poznali a seznámili, aby jim po akcích nezůstaly jen fotky, ale také silné zážitky z nejrůznějších aktivit, poznání netradičních míst apod. Prostřednictvím her, exkurzí či debat s hosty se pak mnohé dozví, rozvinou si nejrůznější dovednosti.

 

Jak se mohou lidé do vašich aktivit zapojit?

Možností zapojení do aktivit Hnutí Brontosaurus je celá řada. Jsme zcela otevřená organizace, a to nejen vůči studentům, ale nabízíme akce i pro děti či rodiče s dětmi.

Každá akce je trochu jiná. Jedna je zaměřena více zážitkově a na osobní seberozvoj, jiná se věnuje vybranému environmetálnímu tématu, třeba problému sucha, další vede účastníky k poznání naší historie a památek. Lidé si mohou vybírat dle nabídky na našem webu. Akce organizují naše základní články a dobrovolníci na zajímavých místech po celé republice.

Zapojit se však dá i jinak. První ochutnávkou může být například některá z přednášek v rámci brontosauřích klubů nebo odpolední péče o ptačí budky, jež děláme v několika městech. Kdo nemá čas a chce nás podpořit, může se stát naším příznivcem a podpořit dobrovolnické akce finančně prostřednictvím tzv. Adopce Brontosaura.

Také se dá přidat k organizování akcí či si udělat rovnou kurz a začít pořádat akce vlastní. Rádi aktivní lidi zapojíme a pomůžeme jim s realizací jejich vlastních plánů v jejich regionu.

 

Jak došlo k tomu, že působíte i v Himalájích?

Myšlenka spolupráce v Himalájích vzešla z nápadu sdílet hodnoty úcty a pokory k přírodnímu a kulturnímu dědictví a úsilí o ně pečovat i mezi geograficky vzdálenějšími, ale myšlenkově blízkými kulturami. Od prvních kontaktů při opravách buddhistických klášterů se projekt vyvinul v dlouhodobou spolupráci a podporu školy v ladackém Mulbekhu. Ekologický kampus, jejž pomáháme budovat, by měl podpořit moderní vzdělávání s inspirací v Buddhově učení, za finančně dostupných podmínek lidem všech sociálních vrstev.

Aktivity, které tam realizuje jeden z našich základních článků, směřují k podpoře kvalitního vzdělávání tamních dětí tak, aby si místní obyvatelé do moderní doby dokázali vzít to nejlepší z původní kultury, a my se zároveň mohli obohatit o jejich tradiční moudrost, například ze života blízko přírodě. Nejde tedy o jednostrannou pomoc, ale vzájemnou inspiraci.

 

Spolupracujete s Brontosaurem dlouhá léta. Jak jste v něm začínal?  

Začínal jsem u brontosauřího dětského oddílu Vlkani Mikulčice. Schůzky a výpravy tohoto oddílu byly jednou z věcí, které mne přivedly k zájmu o přírodu, a zážitky z dětství jsem pak chtěl předávat dál jako vedoucí. Až po čase jsem objevil, že je něco jako „velký“ Brontosaurus, který nabízí i spoustu akcí pro mládež zaměřených na ochranu přírody. A to mne nadchlo. Stejně tak přátelská a tvůrčí atmosféra v organizaci.

Postupně jsem se více a více zapojoval do vedení organizace a v jeden moment jsem začal pro Brontosaura pracovat s cílem vytvořit stabilní profesionální zázemí pro jinak převážně dobrovolnickou organizaci.

 

Co je pro vaše hnutí nejdůležitější?

Důležité pro nás je, abychom dokázali dobrovolníkům-organizátorům zajistit zázemí a finance na pořádání akcí. Aby o nás bylo slyšet ve veřejném prostoru a ukázali jsme přínos našich akcí na desítkách přírodních i památkových lokalit. A abychom dokázali oslovit a zapojit nové generace studentů, a přitom se jako organizace neuzavřeli a nezestárli. Nejde o jednorázovou změnu, ale nikdy nekončící proces. Za nejdůležitější považuji, aby do hnutí přicházeli stále nový mladí lidé, abychom dokázali reagovat na aktuální společenské i environmentální otázky a zároveň navazovali na naše hodnoty.

 

Přiblížil byste práci Hnutí Brontosaurus na konkrétních projektech?

Konkrétních projektů, které bych rád zmínil, je hodně. Obecně mám radost, že se povedlo udržet tradici dobrovolnických a zážitkových víkendovek v programu Akce příroda a letních akcí Prázdnin s Brontosaurem, a zároveň se daří jim dát atraktivní podobu a náplň reagující na současné problémy životního prostředí. Těší mne celoroční činnost brontosauřích dětských oddílů a jejich ekovýchovný program Duhové střípky. Z věcí, které jsme zakládali, mám radost ze vzdělávacích akcí pro naše organizátory: zážitkového letního kurzu Cestičky, velkých organizátorských setkání Refresh a mnohých dalších. Srdcovkou jsou pro mě akce v zahraničí, jež ctí metodu a styl brontosauřích akcí – pomoc u krajanů v (srbském) banátu, značení pěších turistických tras na Zakarpatské Ukrajině a další. Do budoucna se těším na Dort pro Brontosaura, kde oslavíme padesát let našeho hnutí!


Mgr. Dalimil Toman (nar. 1976) je programovým ředitelem Hnutí Brontosaurus. Celoživotně se věnuje tématu dobrovolnictví zejména při výchovné práci s dětmi a mládeží a péči o přírodní a kulturní dědictví. Pochází z Mikulčic, absolvoval sociální pedagogiku se zaměřením na volný čas na MU. Osobně přes 25 let dobrovolnicky vede dětský přírodovědný oddíl, pořádá víkendové a prázdninové akce pro mládež a věnuje se ochraně přírody lužních lesů. Aktuálně vykonává funkci předsedy regionálního centra Hnutí Brontosaurus Podluží.


Související články:

otázky pro: JÍŘÍHO GUTHA

otázky pro: MICHAELU PIXOVOU

otázky pro: ILONU ŠVIHLÍKOVOU

publikováno: 16. 10. 2021

NEJNOVĚJŠÍ články


Absurdní sen o společnosti růstu

Životní styl spojený s velkou uhlíkovou stopou se ve světle poznatků o globálním oteplování jeví …

Katolictví proti proudu

V obecně přijímané verzi českého příběhu historie, kultury a filosofie si vydobyla výlučné místo protestantská interpretace myšlenkové …

Hájit národní zájmy v tom nejlepším slova smyslu by měla být samozřejmost

Pravidelně přinášíme ukázky rozhovorů z připravované knihy nazvané Laboratoř myšlenek. Laboratoří jsou zde myšleny zkušenosti lidí …

Vakcínová solidarita a demokratizace inovací

Součástí moderní kultury je snaha nahlížet na krize nejen jako na zdroj utrpení, ale také …

Jak se žije nosnicím ve voliéře?

Od roku 2027 bude v České republice zakázán chov slepic v klecích nebo v obohacených klecích. Vejce od …

Dovolme naší imunitě se vyvinout!

Z veterinárního pohledu se prostředí existence lidské populace velmi přibližuje velkochovům zvířat. Až na výjimky žijeme …

„Nepůjde to hladce,“ řekl Barack Obama na COP26

Zatímco vybraným současným státníkům nestál Klimatický summit OSN (COP26) za účast, bývalý prezident USA Barack …

Data současnosti: Míra úmrtnosti SARS-CoV 10 %?

Opět se v rubrice Data současnosti vracíme k údajům z platformy s názvem Náš svět v datech (Our World in …