Piráti vyrazili do volební kampaně na škuneru

Filip Liška

Student FF UK, fejetonista, redaktor

Piráti utrpěli volební porážku, když procentuálně zaostali za očekáváním, a navíc získali pouze čtyři mandáty. Za jejich neúspěchem ale nestojí pouze negativní kampaň hnutí ANO.

„Je to hořkosladký výsledek,“ opakovali svorně oba lídři koalice Pirátů a Starostů Ivan Bartoš a Vít Rakušan. Na jedné straně demokratické opoziční koalice získaly většinu ve sněmovně, ale procentuální zisk PirStanu hodně zaostal za potenciálem predikovaným v předvolebních průzkumech. Z minima ale vytěžili maximum Starostové, kteří si díky kroužkování „vyskákali“ pro třetí nejsilnější poslanecký klub ve sněmovně. Pirátům zbyli jen čtyři přeživší. Vinu za tento výsledek ale mohou hledat také na své straně v nezvládnuté kampani.

Pokud přistoupíme na námořní tématiku, tak do letošních voleb vyplul proti Babišově populistické bitevní superlodi koaliční svaz demokratických lodí. Tři starší křižníky ve svazu Spolu a torpédoborec Starostů s pirátskou vlajkovou lodí. Je nutné přiznat, že právě pirátská loď na sebe upoutala většinu palby protivníka. Od dezinformací ohledně přidělování chalup africkým migrantům po vymyšlené body programu zdaňování bytů, které Piráti v žádném prohlášení neměli. Na druhou stranu Piráti dělali velmi málo, aby se střelbě efektivně vyhýbali, a prakticky nic, aby sami zaútočili přesnou a originální kampaní, která se od nich očekávala.

Dobře se to ukazuje na srovnání se spřátelenou, ale i konkurenční, a nakonec vítěznou koalicí Spolu. Spolu tvoří tři strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Všechny do nějaké míry pošramocené a rozhodně ne příliš přijatelné pro širokou skupinu voličů. Od problémových vlád ODS přes odkaz nepopulárního Miroslava Kalouska po proslulou politiku lidovců „kam vítr, tam plášť“. Přesto se této koalici povedlo přinést novou značku „Spolu“, ve které se kontroverzní momenty jednotlivých stran úspěšně rozpustily. Piráti a Starostové naopak vsadili na jednoduchý název „Piráti a Starostové“. Následné pokusy s novotvary „PirStan“ nebo rapovaný „PirátoStan“ se neuchytily.

V praxi to vedlo ke dvěma věcem. Na rozdíl od Spolu, kde volič intuitivně volil jednotný blok, u druhé koalice se pořád zdálo, že volí strany dvě. Zároveň se automaticky do popředí dostávala především ta první strana, tedy Piráti. Negativní kampaň vedená především na ně pak oslabovala celou koalici. A to i zevnitř, protože voliči Starostů mohli nabýt dojmu, že svoje hlasy odevzdávají primárně pirátské straně. Kombinace obou prvků vedla mimo jiné k velké kroužkovací mobilizaci voličů STANu. Ze současných analýz totiž vyplývá, že voliči STANu ty pirátské nějak výrazně v účasti nepřevyšovali. Podle výpočtů k tomuto výsledku stačilo 20 % voličů, kteří kroužkovali STAN.

Druhý faktor, kde nám opět dobře poslouží srovnání s koalicí Spolu, představuje vizuální kampaň. Lídři Spolu na billboardech a dalších plakátech směřovali čelem k potenciálním voličům a zaštiťovali se jasným heslem „Změna“, kampaň Pirátů a Starostů představovala své kandidáty v prapodivných pozicích někde v davu, jak koukají úplně mimo obraz. Celý výjev pak doplňovalo nesouvisející a velmi obecné heslo. Velmi rychle se náhodnost vizuální kampaně PirStanu stala terčem posměšků na sociálních sítích.

Na ideové rovině kampaň této koalice navíc velmi poškodila zvláštní snaha vyjít vstříc všem, a zároveň si udržet radikální protestní tón. Kampaň Pirátů se stala pro širší publikum nečitelnou a navíc odlákala řadu mladých voličů, na které právě Piráti sázeli nejvíc. A voliči STAN při pohledu na pirátský škuner zmítaný ve vlastních větrných vírech logicky dali přednost solidnějšímu partnerovi. Co s koalicí, ve které se tak dramaticky proměnila dynamika sil, bude dál, zůstává otevřené. Stejně jako případné pirátské vládní angažmá.

publikováno: 20. 10. 2021

Datum publikace:
20. 10. 2021
Autor článku:
Filip Liška

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …

Co doznívá v P(p)řítomnosti

Aneb: nejen o Benešovi Inspirativní setkání s historiky a čtenáři Přítomnosti v Topičově salónu 21. února 2024 nazvané Beneš – zachránce, nebo zrádce? poskytlo patrně nejednomu účastníku náměty k niternému zpracování ještě dlouho poté. Bylo …

Víra se k nám vrací prostřednictvím vědy

Víra a věda byly ve starém Egyptě dvě nerozlučné sestry, jednovaječná dvojčata, z nichž ani jedno nebylo Poluxem. Ani Řekům si nepřekážely. Pak přišel Descartes (já ho nemám rád, ale na něj …

„Masarykovy“, „Gottwaldovy“, „Husákovy“, „Havlovy“ a „Klausovy“ „děti“

Byl jich všech bezpočet. Masarykovými prvními „dětmi“ byli jeho studenti v osmdesátých letech 19. století. Obdivovali se mu a milovali ho. Patřili mezi ně i ti, kdo se na jeho stranu postavili ve …

Přátele buď máme, anebo nemáme. Nemůžeme si je „vyrobit“ ani koupit.

Přátelství je důležitou hodnotou v životě každého z nás. Přátelství je součástí našeho sociálního kapitálu, který nám pomáhá a který nás posiluje. Sociální kapitál vede ke zvyšování vzájemné důvěry mezi členy komunity či …

Poslední z Mohykánů

Po smrti Karla Schwarzenberga se většina komentářů soustředila na jeho život a činy. Ne však na historický význam jeho odchodu. Původ evropské šlechty sahá do Římské říše, v níž pozemková elita zvaná …

Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti

Advent, z latinského slova adventus, znamená příchod. Advent je tedy dobou radostného očekávání příchodu Spasitele (a to nejen pro křesťany). Jde o čtyřtýdenní období před Štědrým dnem. Období adventu a Vánoc je hlavní …