Piráti vyrazili do volební kampaně na škuneru

Filip Liška

Filip Liška

Student FF UK, fejetonista, redaktor

Piráti utrpěli volební porážku, když procentuálně zaostali za očekáváním, a navíc získali pouze čtyři mandáty. Za jejich neúspěchem ale nestojí pouze negativní kampaň hnutí ANO.

„Je to hořkosladký výsledek,“ opakovali svorně oba lídři koalice Pirátů a Starostů Ivan Bartoš a Vít Rakušan. Na jedné straně demokratické opoziční koalice získaly většinu ve sněmovně, ale procentuální zisk PirStanu hodně zaostal za potenciálem predikovaným v předvolebních průzkumech. Z minima ale vytěžili maximum Starostové, kteří si díky kroužkování „vyskákali“ pro třetí nejsilnější poslanecký klub ve sněmovně. Pirátům zbyli jen čtyři přeživší. Vinu za tento výsledek ale mohou hledat také na své straně v nezvládnuté kampani.

Pokud přistoupíme na námořní tématiku, tak do letošních voleb vyplul proti Babišově populistické bitevní superlodi koaliční svaz demokratických lodí. Tři starší křižníky ve svazu Spolu a torpédoborec Starostů s pirátskou vlajkovou lodí. Je nutné přiznat, že právě pirátská loď na sebe upoutala většinu palby protivníka. Od dezinformací ohledně přidělování chalup africkým migrantům po vymyšlené body programu zdaňování bytů, které Piráti v žádném prohlášení neměli. Na druhou stranu Piráti dělali velmi málo, aby se střelbě efektivně vyhýbali, a prakticky nic, aby sami zaútočili přesnou a originální kampaní, která se od nich očekávala.

Dobře se to ukazuje na srovnání se spřátelenou, ale i konkurenční, a nakonec vítěznou koalicí Spolu. Spolu tvoří tři strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Všechny do nějaké míry pošramocené a rozhodně ne příliš přijatelné pro širokou skupinu voličů. Od problémových vlád ODS přes odkaz nepopulárního Miroslava Kalouska po proslulou politiku lidovců „kam vítr, tam plášť“. Přesto se této koalici povedlo přinést novou značku „Spolu“, ve které se kontroverzní momenty jednotlivých stran úspěšně rozpustily. Piráti a Starostové naopak vsadili na jednoduchý název „Piráti a Starostové“. Následné pokusy s novotvary „PirStan“ nebo rapovaný „PirátoStan“ se neuchytily.

V praxi to vedlo ke dvěma věcem. Na rozdíl od Spolu, kde volič intuitivně volil jednotný blok, u druhé koalice se pořád zdálo, že volí strany dvě. Zároveň se automaticky do popředí dostávala především ta první strana, tedy Piráti. Negativní kampaň vedená především na ně pak oslabovala celou koalici. A to i zevnitř, protože voliči Starostů mohli nabýt dojmu, že svoje hlasy odevzdávají primárně pirátské straně. Kombinace obou prvků vedla mimo jiné k velké kroužkovací mobilizaci voličů STANu. Ze současných analýz totiž vyplývá, že voliči STANu ty pirátské nějak výrazně v účasti nepřevyšovali. Podle výpočtů k tomuto výsledku stačilo 20 % voličů, kteří kroužkovali STAN.

Druhý faktor, kde nám opět dobře poslouží srovnání s koalicí Spolu, představuje vizuální kampaň. Lídři Spolu na billboardech a dalších plakátech směřovali čelem k potenciálním voličům a zaštiťovali se jasným heslem „Změna“, kampaň Pirátů a Starostů představovala své kandidáty v prapodivných pozicích někde v davu, jak koukají úplně mimo obraz. Celý výjev pak doplňovalo nesouvisející a velmi obecné heslo. Velmi rychle se náhodnost vizuální kampaně PirStanu stala terčem posměšků na sociálních sítích.

Na ideové rovině kampaň této koalice navíc velmi poškodila zvláštní snaha vyjít vstříc všem, a zároveň si udržet radikální protestní tón. Kampaň Pirátů se stala pro širší publikum nečitelnou a navíc odlákala řadu mladých voličů, na které právě Piráti sázeli nejvíc. A voliči STAN při pohledu na pirátský škuner zmítaný ve vlastních větrných vírech logicky dali přednost solidnějšímu partnerovi. Co s koalicí, ve které se tak dramaticky proměnila dynamika sil, bude dál, zůstává otevřené. Stejně jako případné pirátské vládní angažmá.

publikováno: 20. 10. 2021

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Havel na výsluní, nyní snad opět i u nás, Masaryk „passé“

Vystihl to francouzský historik Alain Soubigou, když napsal, že řada lidí Masaryka milovala a jiná řada ho nenáviděla, aniž by mu ovšem obě strany dobře rozuměly. Samotný Masaryk si (ne)jednou postěžoval: …

Přítomnost mění svou formu na týdeník

S potěšením Vám oznamujeme, že se časopis Přítomnost od pondělí 27. 12. 2021 vrací ke své původní týdeníkové formě, což nám umožní zaměřit se na kvalitnější obsah a užší kooperaci …

Otázky pro Václava Havla

Připomínáme si desáté výročí úmrtí Václava Havla. Není možné, aby se tento časopis o něm také nezmínil. K této události promluvili jak politici, tak osobnosti i obyčejní lidé. Připadá mi, že možná ti …

Čapkovo pojetí rozumu a demokracie

„Dovoluju si tvrdit, že s osudem intelektu je spojen osud demokracie,“ píše Karel Čapek v úvaze Intelekt a demokracie, uveřejněné Ferdinandem Peroutkou v Přítomnosti 18. července 1934. Čapka neudivuje, že kolébkou demokracie je střízlivá …

Historická milkovická stodola je zachráněna

Léta posílám informační povídání z Milkovic. Proto tak činím i tento podzim. Dne 30. listopadu je to 22 let, co jsem začal žít na pomezí Polabské nížiny a Českého ráje na samotě Milkovice. …

S liberály, anebo raději s biskupy?

S liberalismem a katolicismem byly problémy odnepaměti. Naposledy oba dostaly šanci zazářit v 90. letech minulého století. Namísto toho souběžně ztrácely vlastní vinou (pokolikáté už?) na věrohodnosti. Příčiny jsou stále tytéž. Potvrdí …

Zrcadlení krizí. V čem se podobají covid a klima.

Ocitli jsme se v souběhu dvou krizí. Jedna intenzivní a druhá pomalejší, ale o to naléhavější. Jak se podobá covidová krize a klimatická a jaká východiska ukazuje?  Krize jsou šance, říká …

Konfliktů je čím dál méně

A do budoucna bude konfliktů ještě méně, věří profesionální šermíř Petr Nůsek. Proč si to myslí? Protože lidé (aspoň ti, se kterými se potkává při své práci) jsou kreativní. Dobře …