Pořádání olympijských her opouští původní myšlenky olympismu. Vrcholový sport není jen nástrojem komerčních zájmů a velkého byznysu, nezřídka slouží i politickým a mocenským ambicím těch, kteří chtějí jeho prostřednictvím demonstrovat svoji sílu a apetit ovládat jiné. Beze zbytku to platí pro pořádání i některých největších sportovních akcí posledního období, olympijské hry nevyjímaje. Byli jsme toho svědky již v roce 2008 při letních OH v Pekingu či zimních v ruské Soči v roce 2014. V obou případech šlo o megalomanské přehlídky autoritativních režimů. Úspěchu bylo podřízeno vše. O porušování lidských a občanských svobod se raději cudně mlčelo.
Další podivné olympijské hry jsme zažili letos. Své by o tom mohli vyprávět někteří naši sportovci a nejen oni. Japonsko se p
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 22. 10. 2021