Data současnosti: 72 % dlužníků čelí více exekucím

Dostupná data ukazují, že v době konjunktury sice meziročně v roce 2020 lehce klesl podíl osob v exekuci ve všech krajích, ale tato čísla i tak dokazují, že 72 % dlužníků čelí více exekucím. Podle údajů Mapy exekucí byl v minulém roce celkový počet exekucí 4,5 milionu, počet lidí v exekuci 775 tisíc a tři a více exekucí mělo 474 tisíc obyvatel.

Exekuce dlouhodobě představují významný problém pro velkou část českých domácností i podnikatelů a zkušenosti ze zahraničí dokazují, že čekají na své politické řešení. Zlepšení ekonomické situace v době předkovidové konjunktury nedokázalo tento problém stabilizovat, natožpak vyřešit. Zvýšená nezaměstnanost spojená s pandemií, špatné ekonomické prognózy a plány vítězných koalic na škrty ve státním rozpočtu tak mohou mít fatální následky vedoucí k výraznému zhoršení zadluženosti českých domácností a podnikatelů a nárůstu dalších exekucí.

Webové stránky Otevřené společnosti, o.p.s. obsahující data o exekucích v ČR, vznikly v roce 2017. Obsahují především datovou mapu a doprovodné analýzy, které vznikly v rámci projektu „Předluženost v ČR“ mapujícího problém vysoké míry předlužení u nás. Na webových stránkách je možné najít například výzkum mapující a popisující životní trajektorie lidí, kteří se dostali do takzvané dluhové pasti, nebo studii porovnávající přístup různých evropských zemí k institutu oddlužení.

Shrnutí vybraných závěrů autorů projektu:

„Tato analýza ukazuje, jakým historickým vývojem prošla úprava institutu oddlužení fyzických osob v posledních dvaceti až třiceti letech v Evropě. … Postupné uvolňování podmínek oddlužení vycházelo z předpokladu, že zadluženost dopadá negativně nejen na samotného dlužníka, ale i na celou společnost. Stát přichází o příjmy, které plynou z aktivního života lidí, a naopak mu narůstají náklady na sociální a zdravotní péči předlužených. … Důležitá byla i změna ve vnímání předluženosti jako osobního pochybení. … Na jedné straně se lidé musejí potýkat se zvraty v osobním životě a na straně druhé čelí tlaku společností, které využívají zranitelnosti lidí v tíživých životních situacích (predátorské techniky, úmyslné nabízení nevýhodných finančních produktů). … Smyslem moderního oddlužení by proto neměl být trest, ale mělo by být nastaveno tak, aby byla zohledňována důstojnost a lidská práva každého člověka v dluhové pasti.”