Konec megastroje

Milan Smrž

Milan Smrž

PŘEDSEDA ČESKÉ NÁRODNÍ SEKCE ASOCIACE EUROSOLAR

Jaké jsou příčiny současného neutěšeného ekologického a sociálního stavu našeho světa? Autor knihy „Konec megastroje – Historie ztroskotané civilizace“ Fabian Scheidler ukazuje, jak násilí západní civilizace vedlo ke vzniku megastroje, tj. společnosti, jejímž cílem je jen další zmnožování prostředků a kapitálu.  

Hlavní tezí knihy Fabiana Scheidlera je dobře zdokumentovaný názor, že ztroskotání civilizace nezpůsobil neoliberalismus, ale jeho příčiny jsou mnohem starší. Autor uvádí 5000 let, tedy dobu rozmachu velikých říší. Popisuje, jak vznikl hospodářský a politický systém a s ním spojená ideologie, které v poslední době narážejí na své hranice a zpochybňují budoucnost civilizace.

Autor nás přivádí k pochopení a přijetí zásadní skutečnosti: Tato civilizace ztroskotala. Není to nic výjimečného. Všechny dosavadní říše se rozpadly a byly nahrazeny něčím jiným. Bylo zdokumentováno mnoho případů kolapsu celých říší, ať se již jednalo o vikingské osídlení Grónska, či mayskou civilizaci na poloostrově Yucatan. Současná situace se ale liší od všech předešlých příkladů. Dnešní svět je globalizovaný, ekonomický systém se dotýká většiny obyvatel a klimatická změna zasahuje do všech koutů této planety. Agresivní militaristický systém, vzniklý v Evropě před 500 lety, je založen na stálém zmnožování prostředků. Malé části světového obyvatelstva přinesl enormní blahobyt, pro větší podíl obyvatel byl ale od počátku spojen s válkou, genocidou, vykořisťováním a mizérií.

Čtyři tyranie

Kniha má dvě části: první nese název „Čtyři tyranie“ a pojednává o moci, kovu, trhu a bezmoci. Moc může být různého druhu, například fyzická, která je plně integrována do našeho vědomí, takže si ani nedovedeme představit společnost bez armády a vězení.

Autor dále hovoří o moci strukturální, která je definována jako vzájemný vztah, který se bezprostředně neprojevuje fyzickým násilím. Nemusí být viditelná, ale skrytě existuje. Scheidler uvádí jako příklad nerovnováhu ve vlastnictví bytů, kterou společnost vnímá jako legitimní, ale která se ve svých důsledcích může projevovat přímým násilím.

Třetí formou panování člověka nad člověkem je ideologická moc. Vznikla ve starém Sumeru na přelomu čtvrtého a třetího tisíciletí před naším letopočtem, kdy vznikla privilegovaná třída, která ovládala písmo. Prvotním smyslem a užitím písma nebyla krásná literatura nebo kodex lidských práv. Písmo bylo prvotně užíváno k zápisu a inventarizaci zboží a dluhů.

Ze tří jmenovaných vyplývá tyranie čtvrtá – lineární myšlení. Toto myšlení spočívá na předpokladu, že svět lze ovládat pode vypočtených zákonů na základě příčiny a následku. Tato myšlenka ale byla přenesena mimo hmotný svět na živé systémy. Její aplikace na živé bytosti implantovala myšlenku předpověditelnosti a počítatelnosti přírody a přírodních cyklů, ale ukázala se být falešnou prognózou.

Významným prvkem podle knihy „Konec megastroje“ je kov. Kov je spojen se vznikem militaristicko-průmyslového komplexu. Kovy umožnily platit námezdní vojáky, těžit zemské poklady a ovládat lidi. Železo dovedlo tyto schopnosti k dokonalosti a za starého Říma byla metalurgie schopna vyzbrojit armádu čítající 600 000 mužů a ovládnout obrovská území. Za dva tisíce let vyústilo využívání železa v apokalypsu první a druhé světové války.

Mýtus trhu

Trh pro Scheidlera není přátelským lokálním trhem s místním ovocem nebo zeleninou. Dnešní globalizovaný trh odpovídá středověkému božímu soudu. Trhy se staly určitou formou násilí: odměňují pilné a trestají slabé a pomalé. Mýtus trhu se přímo dotýká nás všech.

Trhy jsou imanentně spojeny s válkou. To, že němečtí průmyslníci zaplatili vzestup nacismu, je známou věcí. Méně je ale známo, že mezi jejich podporovatele také patřil koncern Vickers i průmyslník Henry Ford, který také inspiroval nacisty antisemitskými texty a dostal roku 1938 nejvyšší říšské ocenění s osobním poděkováním od vůdce. S Hitlerem se také vícekrát setkal i další obdivovatel, automobilový král Louis Renault.

Naše civilizace se honosí tím, že je postavena na základech vědy, ale v minulosti již mnohokrát prokázala, že je slepá a hluchá k vědeckým zjištěním, pakliže nepřinášejí zisk. Příkladem může být popírání globální klimatické změny. Upřednostnění krátkodobého zisku před systémovou stabilitou je pošetilou vírou ve schopnost vraku udržet se nad hladinou ve stále sílící bouři.

Vznik megastroje

Druhý díl knihy popisuje vznik vlastního megastroje. Na rozdíl od obecně přijímané teze o temném středověku a nastupující době osvícenecké dokládá, že právě přechod do novověku byl poznamenán brutálním násilí, které se projevilo genocidou prvních obyvatel Ameriky s miliony mrtvých i masakry třicetileté války, kdy Evropa přišla o třetinu obyvatel. Rovněž počet obětí čarodějných procesů stoupl téměř tisíckrát. Teprve v posledních stoletích se jednotlivé prvky megastroje stávají totální destruktivní silou ve společnosti.

Autor strhává pokryteckou gloriolu z mnohých významných historických událostí. Například Kryštof Kolumbus – většina veřejnosti ho vnímá jako objevitele Nového světa, cestovatele, mořeplavce, ale příliš se už nemluví o tom, že byl odpovědný za vyvraždění stovky tisíc domorodců na ostrově Hispaniola, dnešním Haiti. Stejně tak odhaluje starověké Athény ne jako říši filozofů, ale jako supermilitaristický stát, který byl schopen postavit expediční armádu čítající 40 000 mužů.

Scheidler popisuje také vzdor, pokus Katalánska a Aragonie o vytvoření skutečné demokracie během občanské války ve Španělsku. Celková produkce Katalánska byla v té době v rukou pracujících, což ale neznamenalo, že by se snížila produkce. Naopak, v mnoha případech se výroba zvýšila. Na pracující útočili nejenom fašisté, ale i Moskvě věrná komunistická strana. Spojené stály byly v tomto konfliktu sice neutrální, přesto ale americké firmy dodávaly španělským fašistům nákladní auta a ropu.

Pro českého čtenáře budou mimořádně zajímavé pasáže vztahující se k našemu učiteli národů Janu Amosovi Komenskému, který, jak autor cituje, viděl optimum v odosobněné výchově podle přesného řádu, a dále i pasáže vztahující se k českému šlechtici Albrechtu z Valdštejna. Ten se stal majitelem nejvýnosnějšího podniku své doby – armády o 100 000 mužů, kterou vyzbrojoval, šatil a živil z vlastních podniků, a vytvořil v Raspenavě ve Frýdlantském výběžku první fungující vojensko-průmyslový komplex.

Kniha „Konec megastroje“ unikátním způsobem analyzuje příčiny současného neutěšeného ekologického a sociálního stavu našeho světa, demontuje mýty pokroku západní civilizace a ukazuje, jak logika nekonečného zmnožování prostředků měla již od začátku na lidskou společnost a ekosystémy devastující účinek. V posledních kapitolách Scheidler hledá řešení založené mimo další na ukončení akumulace kapitálu a opětovném objevení společného a sdíleného.

Lze si přát, aby se kniha dočkala českého vydání.[1]


Autor knihy Fabian Scheidler je berlínský novinář a spisovatel na volné noze, vystudoval historii, filozofii a divadelní režii. Publikuje a přednáší o budoucích nebezpečích.


Fabian Scheidler: Das Ende der Megamaschine – Geschichte einer scheiternden Zivilisation (Konec megastroje – Historie ztroskotané civilizace), Promedia 2021.


[1] O úspěchu této knihy svědčí již 11 vydání od roku 2015. Kniha je opatřena obsáhlým poznámkovým aparátem, literárními odkazy, vybranou literaturou ke každé kapitole, seznamem vyobrazení a časovými tabulkami ke kapitolám.

publikováno: 30. 10. 2021

NEJNOVĚJŠÍ články


10 rad, jak přemýšlet, abychom se úplně nezbláznili v téhle bláznivé době

Každý názorový extrém je z logiky věci fikcí, povrchní abstrakcí, absolutním zjednodušením a my jsme se …

Vlčí stopy ve sněhu Mirka Kemela vedou do nitra poezie

Když se řekne Miroslav Kemel, většina lidí si hned vybaví karikaturistu, který svými kreslenými vtipy …

Co nám brání v uzdravení z epidemie

Mnoho z nás si klade otázku, nač tady tu covidovou epidemii máme? Je k něčemu dobrá? Můžeme …

V Číně je každý cizinec hned Američan

Po čase jsem u nás na návsi opět potkala paní Novotnou, jejíž syn je už …

Promořenost nás bohužel nezajímala…

Dnes si přečtěte rozhovor s Leošem Valáškem, molekulárním biologem: „Viděno tehdejšíma očima, důležitější než jen testovat …

Nenávistné štěpení společnosti: úděl, anebo prokletí?

Na štěpení společnosti a na hluboké příkopy, zpravidla naplňované vzájemnou záští a nenávistí, si pomaličku …

Data současnosti: 82 253 dolarů – průměrný dluh černošských absolventů Ph.D.

Sociologická měření dlouhodobě ukazují na reprodukci nerovnosti ve vzdělávání a nejinak je tomu také u …

Absurdní sen o společnosti růstu

Životní styl spojený s velkou uhlíkovou stopou se ve světle poznatků o globálním oteplování jeví …