Nedávno jsem v tramvaji vyslechl zajímavý rozhovor. Tatínek (čtyřicátník) byl tázán svou asi osmiletou dcerou na to, jaké že to bylo za těch komunistů. Chudák dítě se zřejmě omylem koukalo na televizi i po večerníčku. Bodrý taťka se s odpovědí nijak nepáral. „Byla to hnusná doba,“ pravil a dodal, „představ si, že nebyly ani mobily, ani počítače!“ Dítě nechápavě kroutilo hlavou. Absurditu té doby vystihuje jeden skutečný příběh. Někdy v polovině sedmdesátých let se spolužačka mé sestry, čerstvá absolventka gymnázia, zamilovala do mladého Itala. Stalo se tomu na nějaké sportovní akci. Asi po roce se Ital rozhodl, že své milé navrhne sňatek a odveze si ji do Turína. Otec mladíka byl vysoce postavený manažer ve společnosti Fiat. Poprvé přijel se