Ferdinand Peroutka zcela správně soudí, že osudové krize dokáže nejlépe a nejúčinněji řešit demokracie. Zohledňuje obecný prospěch, a ne vytržené individuální zájmy, ať už jde o zájmy politické, anebo zájmy ekonomické. Jen to demokracii někdy chvíli trvá, než rázně zareaguje. Zmíněnou víru si Peroutka ponechává, přesto však nezapuzuje ani pochybnosti, jež v něm demokracie vyvolává.

Uplynulo pouhých 10 dnů od beztrestného zabrání Rakouska Hitlerem, když 23. března 1938 píše, že „zvolila si Evropa … metodu přijímání fait accompli, metodu, která by snad mohla Německo svésti k leckterým ilusím…“ (Co bylo, nebude, Přítomnost 23. března 1938).

Pamatujícímu si čtenáři možná v této chvíli vytane na mysli prohlášení české p

publikováno: 10. 1. 2022