Ekonom Jiří Hejda zkoumal v Peroutkově Přítomnosti 16. června 1927 (Pod oknem sedí žebrák), zda žebrák patří do kategorie, již nazýváme sociálně potřební. Nechal nám otevřenou možnost dát za pravdu nejen jemu, ale i třebas Janu Kalvínovi.

Obojakost žebroty

Hejda píše, „troufám si tvrditi, že nejsem sentimentální, ale nemohu jíti mimo žebráka, aniž bych cítil něco zahanbujícího; stydím se; stydím se však také dáti almužnu, neboť je mi trapné slyšeti díky za ni“. Nadto, dál pýře se, konstatoval, že si nad otázkou žebroty sice láme hlavu sociologie, avšak „národohospodářská teorie se téměř (jí) nez

publikováno: 21. 3. 2022