Na počátku a prapůvodně bylo náboženství s vědou ve velice přátelském vztahu. Příkladem jsou egyptské pyramidy. Ani antické Řecko tyto dvě oblasti nevidělo jako nepřátelské, což dokládá úcta jak k Hérakleitovi, tak k Platonovi. Pak se ale na dlouhá staletí stalo rozumem epochy náboženství a církev měla patent na pravdu. Giordano Bruno to ještě odskákal. Obava z možných následků vedla Reného Descarta, filosofického kmotra vznikající medicíny, k doporučení, ať ve svém zásadním přístupu ponechá duši theologům a filosofům a člověka vnímá a řeší jako „rozumný stroj“. Dal nám tak do vínku problém rozporu duše a těla, který se sice snaží řešit psychosomatické školy, avšak hlavní proud medicíny – vymezovaný koryty farmaceutických firem – vidí stále člověka jako biologický mechanismus. Galileo