Se skladatelem a ředitelem Institutu Bohuslava Martinů Alešem Březinou jsme hovořili o vylučování ruských umělců kvůli válce na Ukrajině, o nedůslednosti Národního divadla a politické kolaboraci v klasické hudbě.
Petr Fischer: Válka vrátila s novou silou otázku vztahu umění a politiky. Objevujeme trochu Ameriku, totiž že umění nežije ve vzduchoprázdnu a vždy má politické konotace, včetně politických postojů umělců. Jak do budoucna tyto konflikty politiky a umění řešit? U Putina máme teď jasno: kdo podporuje agresora, nemá na kulturní scéně své místo.
Aleš Březina: Politika je vše, co se týká polis, a umění v této polis vzniká, takže ji nutně reflektuje, ať již záměrně, či nezáměrně, pozitivně, či negativně. Názorným dokladem úpadku socialis
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 2. 5. 2022