Připomínka upálení mistra Jana Husa je už po dlouhá desetiletí spojena s identifikací vlasteneckou. Tak velkou duchovní postavu mezinárodního významu, která by navzdory všem šla za svým, už Češi nikdy neměli. Spor o Husa alespoň chvíli otřásal náboženskými dějinami Evropy, Husův postoj k víře ovlivnil silný protestanský proud v Evropě, jak přiznal i největší reformátor Martin Luther. Češi – hybatelé velkých dějin. To všechno je ale dávno pryč. Hus je v Čechách spíše někým, kdo stál na počátku hnutí, jemuž dal jméno a snad i prvotní protestní energii. Ať už si o působení husitů a jejich reformě víry a společnosti myslíme cokoliv, zůstává po nich jakýsi příslib možnosti vlastní mimoběžné cesty, nároku na to, že i ty nejsložitější věci světa