Je to jako při rozsáhlém požáru lesního porostu. Může to po čase budit zdání, že je vše uhašeno a žádná nová ohniska se již neobjeví, a pokud ano, tak již nebudou nebezpečná a budou pod kontrolou. Jenže i minimální riziko je rizikem. Na místě je neustálá bdělost a ostražitost, ale také kultivace prostředí a osvěta. Tato metafora sedí i na přelomová období dějin, kdy se mění režimy. Neexistuje univerzální recept platný pro každou dobu a pro každou zemi. Dobrá vůle a víra v dobro nestačí (bohužel). Po listopadu 1989 jsme mnozí doufali, že pádem komunistického (socialistického) zřízení odejdou na smetiště dějin i móresy té doby, která se opírala o strach a tolerovanou lež. Chtěli jsme věřit tomu, že pravda bude