„Takže vy jste ten egyptský Rushdie, o kterém všichni mluví?“ zeptal se s úsměvem Salman Rushdie při našem prvním a jediném setkání v Berlíně před třemi lety. Jednalo se o oslavu třicetiletého výročí pádu Berlínské zdi, které se shodovala s 30. výročím vydání fatvy proti Rushdiemu. „Před třiceti lety byl na světě jediný Rushdie, dnes je v každé islámské zemi alespoň jeden, nemluvě o těch západních. To by tě mělo potěšit,“ odpověděl jsem. Rushdie byl vyrovnaný, vtipný, ale rázně odmítal roli hrdiny a vzoru. Na akci přišel bez ochranky, chtěl být vnímán jako spisovatel. Řekl jsem mu, že jsem ho před třiceti lety nenáviděl, aniž bych od něj přečetl jediné slovo. Dnes patřím k jeho obdivovatelům, ne kvůli fatvě, ale