Kdyby předválečný ekonom Jiří Hejda ještě žil, tak by si to podobně, jako si to rozdal v roce 1930 s marxistickými ideology (Ještě o marxismu – Přítomnost 26. listopadu 1930), rozdal dnes i s ideology neoliberálními, hlásajícími svrchovanost neviditelné ruky trhu a přísahajícími na víru v bezmála nadpozemskou genialitu soukromého podnikatele.

Napovídají to už úvodní slova textu, kdy čteme, že „vášnivost, s jakou určitá skupina lidí reaguje na každou kritiku …, dává tušit, že tu nejde jen o spor o teorie… a že jde o něco více, … že jde o politickou stranu a její program, … (a tudíž) nejde ani tak o věc jako o rozhořčení“. Nic nového pod sluncem. Spoří-li se totiž dogmatik s dogmatikem, „ne

publikováno: 10. 10. 2022