Na chodníku mě míjí stařík, pusa zkřivená zlobou. „Nalakované nehty, v držce cigáro, no Ukrajinka!“ drmolí polohlasem, ale tak, aby to kolemjdoucí slyšeli. Ohlédnu se, a ano, kousek od nás prošla pěkně oblečená mladá žena s kočárkem, a ta hrůza – s cigaretou! Na nehty jsem jí neviděla. Netuším, odkud ten děda věděl, že je z Ukrajiny, možná promluvila na dítě. A že měla pěknou bundu? Vždyť nepřijela z Burkiny Faso, nejchudší země světa, ale z evropského státu.
Paní kadeřnice, k níž chodím, mi líčí: „Já proti nim nic nemám, ale představte si, přišla k nám taková mladá, elegantní, na chudáka utečence nevypadala, a chtěla udělat hlavu. Ačkoliv my bereme jen na objednávku, máme to napsaný na dveřích. A měla vůbec na kadeřníka peníze, nebo to chtěla zadarmo?!“ Přidává se k
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 10. 10. 2022
