V Polsku platí od roku 2021 zpřísněný potratový zákon, od té doby mohou ženy podstoupit interrupci pouze v případu znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky. Polská legislativa nezakazuje ženám podstoupit potrat, ale nastavuje vysoké tresty pro doktory, kteří by ho provedli. Lékařský strach z neoprávněného zákroku už stál život několik polských žen. S postupným omezováním reprodukčních práv se v Polsku začaly objevovat organizace, které pomáhají ženám s dostupností potratových pilulek a zařizováním potratu v sousedních státech – především Německu a Česku. Jednou z těchto organizací je i Ciocia Czesia působící na našem území.

Redakce Přítomnosti přináší rozhovor s jejími dvěma členy, Jolantou a Rafalem, k příležitosti protestu lidskoprávních neziskových organizací proti pochodu anti-potratového Hnutí pro život, který se uskutečnil v sobotu 15. dubna v centru Prahy.

Jak vznikla Ciocia Czesia?

Ciocia Czesia nefunguje jako formální organizace, ale více jako volné uskupení dobrovolníků, kteří se snaží pomoci. Jsme skupina Poláků žijící dlouhodobě v Praze a nápad na zřízení takovéhoto sdružení začal vznikat během roku 2020, kdy se se v Polsku objevily tendence k zpřísňování potratového zákonu.

Jak vaše uskupení pomáhá polským ženám, které chtějí podstoupit potrat v zahraničí?

Především skrze snahu o informování. Poskytujeme informace o tom, jak se dostat k legálnímu a bezpečnému potratu v Česku, odkazujeme na organizace, které distribuují do Polska potratové pilulky a podobně. Neorganizujeme žádné autobusy, které převážejí Polky do Česka, ale snažíme se šířit osvětu o tom, jak se k potratu v Česku dostat. Také varujeme před různými podvodnými klinikami, které se snaží akorát zneužít ženy v zranitelné situaci a vytáhnout z nich peníze. Předcházíme tomu tak, že posíláme lidi do osvědčeným nemocnicí.

Takže Ciocia Czesia pomáhá ženám pouze prostřednictvím šíření informací?

Ano, především. Ale zároveň jsme schopní zaplatit potrat ženám, které se nacházejí ve složité finanční situaci. Potraty považujeme za jeden z třídních a socioekonomických problémů a snažíme se zajistit dostupnost i pro ženy, které si nemohou dovolit zaplatit 11 tisíc korun, tolik zhruba stojí v Česku potrat. A následně se také zaměřujeme na psychologickou pomoc, protože v Polsku mluvit o potratech bývá velmi stigmatizující a často jsme jediní, s kým ty ženy mluví o tom, čím si aktuálně procházejí.

Jak získáváte peníze na finanční pomoc znevýhodněným ženám?

Prodejem našeho zboží, jako jsou trička, kampaněmi a příspěvky od dárců.

Co považujete za největší překážky pro Polky, které chtějí podstoupit potrat v Česku?

Tři největší překážky jsou finance, o kterých jsme už mluvili, stigma a nepravdivé informace o potratech, které jsou spojené se strachem. Ženy mají často pocit, že dělají něco špatného, a nevědí, jestli je to vůbec legální. Přitom polské zákony jsou takové, že můžete ukončit vlastní těhotenství, ale nesmíte k němu dopomoci. Postihují tedy doktory, a ne samotné těhotné ženy, což znamená, že nechat si provést potrat v zahraničí v Polsku zůstává legální.

Pokud je v Polsku nezákonné pomáhat ženám k interrupci, byly by tam služby vašeho hnutí považované za nezákonné?

My v Polsku pouze šíříme informace, což zatím stále zůstává legální. V šedé zóně by se mohlo nacházet poskytnutí peněz na provedení potratu, ale zatím za to nikdo nebyl stíhaný.

Kolik zhruba žen se na vás obrátilo během vašeho tříletého působení?

Vzhledem k tomu, že působíme jako dobrovolníci, tak nás lze kontaktovat pouze skrz e-mail, kde se snažíme pomoci všem v rámci našich kapacit. Měsíčně nás kontaktuje mezi 1000 a 1500 žen, ale neznamená to, že je to výsledné číslo, které pak opravdu podstoupí potrat v Česku, některé se rozhodnou pro potratové pilulky nebo interrupce v jiných zemích, jako je Německo, Rakousko a Nizozemsko.

Je možné získat v Polsku potratové pilulky?

Dají se získat objednáním přes internet. Distribuují je tam dvě organizace zaměřující se na práva žen, Women help women a Women on web, které se zaměřují na státy omezující přístup k potratovým pilulkám, v Evropě se jedná o Polsko a Maltu, ale fungují po celém světě. Celý tento proces je v Polsku legální. Protože když pilulky získáte, doma bez cizí pomoci můžete své těhotenství ukončit. Zároveň je to velmi bezpečná metoda, jelikož se jedná o stejné léky, jako dostanete v zahraničních nemocnicích.

Polský zákon z roku 2021 znemožnil potraty v případech poškození plodu, interrupce na přání ženy byly zakázány už předtím. Obrací se na vás více žen, které chtějí ukončit těhotenství z důvodu poškození plodu, nebo na vlastní žádost kvůli aktuální životní situaci?

Většina z nich spadá do kategorie na vlastní žádost do 12. týdne, což je v Česku hranice pro možnost podstoupení interrupce na přání žen.

Mají Polky složitější přístup k interrupcím v Česku než Češky?

České zákony jsou v tomto velmi nejasné. Existují dvě interpretace, jedna tvrdí, že nárok na potrat mají pouze Češky nebo ženy s trvalým pobytem v Česku, jiný přístup hovoří o tom, že pro všechny občany Evropské unie platí stejné zákony. Je to poměrně limitující, protože kvůli těmto nejasnostem asi polovina nemocnicí a klinik odmítá občanky Evropské unie bez trvalého pobytu. Oproti Česku mají například Německo, Rakousko nebo Nizozemsko jasně definované, že nárok na interrupce mají všichni obyvatelé Evropské unie, proto nakonec některé polské ženy volí potraty v jiných státech.

Vidíte snahy v české politice změnit tuto nejasnou legislativu ohledně potratů?

Piráti se snažili po zpřísnění polských zákonů prosadit jasnější definici, která by zajišťovala stejný přístup pro všechny obyvatele Evropské unie, ale zatím se to nepovedlo. Navíc v současné době vystupuje sněmovna konzervativněji než na jaře 2021.

Zpřísnění potratového zákona v Polsku neodpovídalo veřejnému mínění, výsledkem byly i masivní demonstrace. Považujete za reálné, aby se restriktivní zákony opět uvolnily?

Ano, polská veřejnost se staví k potratům liberálněji než vláda, která je založena na konzervatismu a víře. Dokud bude u moci politická strana Právo a spravedlnost, tak je rozvolnění spíše nereálné. Letos na podzim čekají Polsko volby, tak se uvidí po nich, ale ani pro liberálnější strany v Polsku nejsou potraty prioritou.

Jak se k otázce potratů staví polští doktoři?

Lékaři, ani gynekologové, nikdy nezaujali veřejně nějaké stanovisko vůči potratům. Dle našeho názoru to působí až zbaběle ze strachu o vlastní reputaci a kariéru. Občas bývají nějaké iniciativy od jednotlivců, kteří se ženám snaží pomoci s informacemi. Zjistili jsme, že existují doktoři, kteří například doporučí naše uskupení ženám v nouzi. Na druhou stranu v Polsku funguje pravidlo klauzule svědomí, které umožňuje neposkytnout lékařům pomoc pacientům na základě svých morálních hodnot, lékaři například nemusejí šířit pravdivé informace o potratech nebo předepisovat antikoncepční pilulky a někteří z nich toho opravdu využívají.

Vzrostl v Polsku po zpřísnění zákonů počet potratů provedených nelegálně, které potencionálně mohou ohrožovat zdraví žen?

Spíše ne, v Polsku v současnosti fungují organizace podobné té naší, které šíří informovanost, a ženy mají díky tomu možnost podstoupit bezpečné interrupce v zahraničí. Dokonce se na nás jednou obrátila i paní bez domova, takže dosah je poměrně vysoký. Zároveň díky zmíněným feministickým iniciativám, které dovážejí potratové pilulky, jsou tyto léky v Polsku často dostupnější a levnější než ve státech, kde jsou oficiálně povolené, to také funguje jako prevence vůči nelegálním potratům.

publikováno: 17. 4. 2023