Ráno vypraví děti do školy, potom zamíří na metro a jede do práce. Do kanceláře chodí na osmou jako jeden z prvních. Sedne si do křesla, zapne počítač a intuitivně otevírá e-mailovou schránku. Je mu něco přes čtyřicet, polovinu svého života, již od ukončení studií, pracuje ve velké veřejné instituci, stále na stejné pozici, stále ve stejné místnosti, stále u stejného okna s výhledem na náměstí. E-maily jsou vesměs na jedno brdo: Kdy se mohu stavit? Máte už pro mě připravené ty papíry? Připomínám se s dotazem, který jsem zasílal před dvěma týdny, můžete mi, prosím, konečně odpovědět? Úředník Karel odpovídá stručně: přijďte v úředních hodinách, ještě to nemáme, odpověď stále neznáme, čekáme… atp. Zazvoní telefon, úředník Karel zvedne sluchátko