Západ prohrává informační válku s Ruskem i Čínou, kterým se daří přesvědčit ostatní svět, že historická pravda je v současných konfliktech na jejich straně. A že jejich režimům patří budoucnost. Varoval před tím bývalý šéf britské zahraniční rozvědky Richard Dearlove (79) v podcastu One Decison, který spolumoderuje.
Dearlove ještě jako řadový agent MI6 působil v letech 1973–1977 na britském velvyslanectví v Praze. Řídil tehdy dvojitého agenta Miroslava Kroču (✝︎1976), který vedl počátkem sedmdesátých let britské oddělení II. správy SNB, tedy komunistickou kontrašpionáž.
Podle exšéfa MI6 prohrává Západ nevyhlášenou informační válku i proto, že současní lídři nemají zkušenost z let studené války. Zpravodajské veterány prý tahle okolnost velmi znepokojuje.
Neúnavná palba ruské propagandy
Jejich obavy rezonují s nedávnou analýzou kanadského historika Iana Garnera na stránkách renomovaného magazínu Foreign Policy. Píše, že ruské vlivové operace penetrovaly do hloubky západní politiku i společnost. „Desítky, ne-li stovky ruských agentů, byly zaregistrovány prakticky všude – od anglických měst po kanadské univerzity.“
Mnozí z nich jsou podle Garnera pouhými pěšáky (informační války) a sami o sobě toho příliš nedosáhnou. Příležitostně však dokáží proniknout do institucí, komerčních společností nebo i vládních úřadů.
Účelem „informační psychologické války“, jak ji ruské vojenské příručky nazývají, je „nahlodat morálku i psychiku“ nepřátelského obyvatelstva.
Jak Garner připomíná, jako součást širšího tažení proti Západu je informační válka vedena neúnavnou palbou falešných, skutečných a polopravdivých zpráv a také prostřednictvím pěstěné sítě vědomých i nevědomých manipulátorů, jakým je například americký televizní moderátor Tucker Carlson.
Kampaň Kremlu má přitom mimořádný dosah: během samotného prvního roku války proti Ukrajině měly internetové informace na účtech spojených s Kremlem na Západě šestnáct miliard zhlédnutí.
„Každý klik je součástí frontálního útoku proti Západu, jehož účelem je nejen podkopat veřejnou podporu pro boj Ukrajiny, ale také aktivně poškodit západní demokratické systémy,“ upozorňuje kanadský akademik, který v současné době přednáší na univerzitě ve Varšavě a který je autorem dvou knih, jež se věnují Rusku: Generace Z a Stalingrad žije!
Přiměřená očekávání a odtajněné informace jako obrana
Ředitel analýz americké Obranné zpravodajské služby Trent Maul, který byl v polovině května hostem Dearlovova podcastu, nabízí dvě účinné protilátky: správně nastavená očekávání veřejnosti stran možností Ukrajiny a průběžné odtajňování a sdílení ověřených zpravodajských informací.
Západní veřejnost by podle Maula například neměla spojovat přehnané naděje s brzkou dodávkou bojových letounů F-16 Ukrajině. „Obrovské zklamání, které přinesl loňský rok, souviselo s tím, že ať už šlo o tanky, nebo rakety středního a dlouhého doletu typu ATACMS (a teď F-16), měli jsme za to, že každá nová platforma přinese přelom,“ upozorňuje Maul.
Říká, že ruská armáda se z chyb poučila a neustále se adaptuje. „Jen se podívejte na (škody, které způsobují) klouzavé bomby při zaměřování ukrajinských cílů. Jsou velice účinné,“ uvádí Maul a pokračuje: „Neřekl bych, že samotná letecká síla přinese změnu, i když bude významná. A zcela jistě by měla pomoci zastavit, ne-li zvrátit, pozemní ofenzívu, a to hned na několika místech.“
Do informačních bitvy s pomocí umělé inteligence
Stejně důležité jako realistická očekávaní pro udržení podpory veřejnosti je podle amerického analytika průběžné odtajňování zpravodajských informací a jejich sdílení s partnery. Umožňuje zasadit jednotlivé události do kontextu a dává šanci převzít iniciativu a uzmout nepřátelské straně obsah sdělovaného průběhu klíčových událostí.
Američtí analytici přitom při vyhodnocování tajných informací využívají umělé inteligence. Analytické platformy dokáží zpracovat během krátké doby obrovský objem informací. U jednotlivých incidentů dokáží přesně určit, kdo, kdy, kde a co podnikl. Z analýzy pak odborníci můžou vyvodit, jaký má takový incident dopad a význam.
„V tak rychle se vyvíjejícím konfliktu a v tak rychlé válce je to velká pomoc. Jsme schopni identifikovat pohyby a přesuny (vojsk) mnohem rychleji a v mnohem větším měřítku než dříve,“ vysvětluje Trent Maul a dodává: „Propojení výpočetní techniky a lidí je dnes (při sběru a vyhodnocování informací) na bezprecedentní úrovni.“
Nebezpečná léta „pod psa“
Ze stejných analýz britští a američtí zpravodajci vyvozuj, že dvacátá a třicátá léta 21. století mohou být zvlášť nebezpečná a hrozit konfliktem většího rozsahu.
Jak Putin, tak čínský prezident Xi totiž spojili svá politická dědictví a odkaz s teritoriální expanzí. „Oba na to mají omezený čas, proto jsou současné konflikty do jisté míry nevyhnutelné,“ říká Trent Maul.
Pro obě země a jejich vládce byl přelomový rok 2020. Čína prosadila nový zákon o národní bezpečnosti pro Hongkong. Krom jiného dává Pekingu pravomoc při jeho výkladu. Umožňuje transfery k soudním procesům z Hongkongu do Číny a jejich projednávání za zavřenými dveřmi.
Moskva roce získala zase v roce 2020 znovu kontrolu nad režimem v Minsku po masových nepokojích a vzpouře obyvatel po prezidentské volbě. Putin vytvořil z Běloruska klientský stát.
Načasování prý nebylo náhodné – v obou případech využily Peking a Moskva do jisté míry skutečnosti, že pozornost světové veřejnosti i politiků byla upřena na krizi spojenou s pandemií covidu.
publikováno: 27. 5. 2024
