Orbánovy hraběcí rady (nejen) v Kyjevě

Agáta Pilátová

Kulturní publicistka

Maďarský premiér Viktor Orbán přijel zkraje července do Kyjeva v nové funkci – jako představitel státu, který na příštích půl roku předsedá Radě Evropské unie. Kyjev navštívil vůbec po prvé od začátku ruské agrese. Zdržel se jen několik hodin, zato dorazil s velkým posláním umocněným pocitem vlastní důležitosti. Doporučil ukrajinskému prezidentu cestu k míru: Je prý třeba „obrátit pořadí věcí“ a co nejdřív vyhlásit příměří (což by měl učinit on, Zelenskyj). Tím se podle něj urychlí mírová jednání.

Nic nového, totéž slýcháme od „chcimírů“ u nás i v dalších zemích. Vskutku hraběcí rady, jaké se od dobrého přítele Kremlu dají očekávat. Však taky přibližně v době, kdy rokoval s prezidentem Ukrajiny, ministr zahraničí jeho vlády Síjjártó telefonicky srdečně rozprávěl se svým ruským protějškem Lavrovem. Kdoví, možná ho mimo jiné ujišťoval o trvající podpoře lídrů své země a o tom, že Orbán jel do Kyjeva nikoliv jako vysoký činitel Rady EU, ale ve službách Moskvy. A také dojednával program svého šéfův Moskvě a přijetí u Putina, kam se maďarský premiér o tři dny později vydal, čímž jen potvrdil své prokremelské stanovisko.

Rady o okamžitém příměří silně připomíná slovník proruských dezinformátorů kdekoliv ve světě. Cesta k Putinovi pak je už silně za čárou, neboť „rotující předsednictví EU nemá mandát jednat s Ruskem ve jménu EU“, jak upozornil šéf Evropské rady Charles Michel. A místopředseda Evropské komise Josep Borrell ve svém prohlášení uvedl, že „premiér Orbán nedostal k návštěvě Moskvy žádný mandát od Rady EU“. Orbánovo jednání je posunem směrem k povážlivé naduté drzosti. Nic konkrétního samozřejmě nevyjednal, pouze si s ruským diktátorem vyměnili (víceméně příbuzné) názory na válku a možnosti jejího ukončení.

Ještě nedávno zůstával rozum stát nad názory maďarského premiéra o ukrajinské válce, ruské agresi a o Rusku vůbec, postupně jsme si už možná víceméně zvykli, i když bychom neměli. Vždyť je známo, že právě Maďaři mají s Rusy své tvrdě vykoupené zkušenosti, zasahující daleko do historie. Například – kdo pomohl potlačit maďarskou národní revoluci let 1848–49? Přece carská armáda! Vídeňská vláda, když si s neohroženými Maďary už nevěděla rady, povolala na pomoc Rusy. V červnu 1949 vtrhla ruská vojska přes Karpaty do UherSedmihradska a bylo po revoluci…

Na sklonku druhé světové války sovětská armáda zbytečně rozstřílela (nejen) Budapešť, zabila a vzala do zajetí tisíce Maďarů, vojáků i civilistů. Mimochodem, odvlekla maďarské muže a chlapce i z jižního Slovenska. A zůstala pak v zemi trvale. Proto také o jedenáct let později, roku 1956, mohly sovětské tanky poměrně rychle vjet do ulic a zardousit další maďarskou revoluci. I tehdy se zabíjelo, odváželo na Sibiř a pod tlakem Moskvy se popravovaly elity maďarské „kontrarevoluce“ v čele s Imre Nagyem. Kromě nich zahynulo mnoho dalších lidí.

Viktor Orbán patrně nedával ve škole pozor, když se to v dějepise probíralo. Nebo zapomněl, kolikrát se Rusové zachoval věrolomně, a to i když vezmeme v úvahu pouze jeho zemi. Škoda, že nezná výmluvné verše českého básníka o otrokovi, který „za svůj hrnec ztuchlé rýže poníženě důtky líže, jimiž tisíckrát byl zbit“.

Orbán začínal politickou kariéru jako protikomunistický aktivista, nicméně postupně se přiklonil k velké imperiální mocnosti. Je to jeden z jeho velkých omylů; proč to dělá? Kvůli vidině levných energií pro Maďarsko? Nebo kvůli osobním sympatiím k autoritářským režimům a diktátorům? Či snad pro naději, že mu Rusové pomůžou vzkřísit „velké Maďarsko“ pohřbené po první světové válce? Je to možné. Nedávno mi v rozhovoru o něm řekl spisovatel György Varga, diplomat a někdejší maďarský velvyslanec v Česku: „Nynější samovládce ztělesňuje falešné představy Maďarů o vlastní historii, jakousi idealizovaný směs Františka Josefa, Horthyho a Kádára. Ale on je něco úplně jiného. Jeho režim víc připomíná ideál moderního ruského (mafiánské) samoděržaví než ideál Západu.“ (Cesty a křižovatky, květen 2024)

Maďarsko má barvitou, dramatickou, v mnoha kapitolách hrdinskou historii. Viktor Orbán by měl být určitě opatrnější, aby naopak nepřidal další stránky k stinným pasážím dějin své země.

 

 

publikováno: 8. 7. 2024

Datum publikace:
8. 7. 2024
Autor článku:
Agáta Pilátová

NEJNOVĚJŠÍ glosy


Milí přátelé,

v době ústupu demokracie jako politického systému se stala úžasná věc, která tento trend alespoň na chvíli obrátí. Prezident Biden odstoupil v boji proti odsouzeném zločinci, lháři a psychopatologické zrůdě Donaldovi …

Babiš versus Fiala. Kdo je větší ultrapravice?

Vznik nové poslanecké frakce Patrioti pro Evropu v evropském parlamentu, k níž se připojilo hnutí ANO, vzbudilo v domácích masmédiích doslova hysterii. Třeba deník E15 deklaroval už v nadpisu svého článku, že „založení evropské …

Orbánovy hraběcí rady (nejen) v Kyjevě

Maďarský premiér Viktor Orbán přijel zkraje července do Kyjeva v nové funkci – jako představitel státu, který na příštích půl roku předsedá Radě Evropské unie. Kyjev navštívil vůbec po prvé od …

O Alexandru Dubčekovi objektivně a polemicky

Je to svým způsobem bolestné téma, podobně jako bolestně vnímáme mnohé kapitoly našich moderních dějin: Jaký byl Alexander Dubček? „Pro mě je za prvé symbol, za druhé vábivá, ale klamná …

Setkávání s Janem Kačerem

„To nedáte dohromady,” tvrdil Jan Kačer s pobaveným úsměvem, když jsme se loučili po rozhovoru pro časopis. No, něco na tom bylo, protože jsme se setkali na filmovém festivalu tuším ve …

Nikoliv oslava, nýbrž truchlení: 9. květen

Medicína je trochu jako Rusko; neví, kde má hranice, a polyká jedno za druhým témata, která jí nepříslušejí. Ve stylu znělky Mládí republiky v Čs. rozhlase padesátých let, která začínala písní s textem …

Nepokoje na amerických univerzitách a schopnost pracovat s fakty

Čeští komentátoři až na výjimky prokazují v rámci izraelsko-palestinského konfliktu velmi chabou úroveň základních novinářských standardů. Ilustračním příkladem je komentář Alexandra Tomského Nenávist je smrtelně nakažlivá v deníku Právo.[1] Jeho text, …

Slovensko chrání děti před mobilním zlem. My ne.

Slováci jsou zase jednou v něčem důležitém před námi, alespoň co se týče vnímání zdraví svých dětí. Plánují totiž zavedení zákona či modifikaci existující vyhlášky tak, aby používání mobilních telefonů bylo …