Současné OH nejsou, tak jako žádné, bez kontroverze. Ta největší se týká boxera/boxerky Imane Khelif, která sice má chromosomy XY, ale boxuje jako žena. Shodneme se, že otázky kolem jeho/jejího vystupování reprezentují současný stav naší společnosti jak z vědeckého, tak ze společenského pohledu. Dále dle mého názoru ukazují, kam až přehnané vnímání mnohokrát nucené „rovnosti“ může vést.

Takže pro pořádek uvádím určité následující body:

Co se týče každého člověka na zeměkouli, z genetického pohledu je to jednoduché. Tu se pohlaví dělí na dvě. Říká se tomu genotyp. Pak ale je něco, čemu se říká fenotyp a to je, laicky řečeno, soubor všech definovatelných charakteristik jednotlivce jak anatomických, tak fyziologických i psychologických, a to na základě variability genů, které člověk nese v sobě. To znamená, že i přes to, že někdo má chromosomy XY = muž, může (jak povahově, tak i anatomicky) být více „zženštilý“ něž někdo jiný. V určitých případech to může i znamenat, že má i ženské orgány, povahu, cítění apod.

JENŽE: Jedná se tu o sport, nikoliv o „pocity“. A to je klíčové. Rozluštění komplikovaných situací, jako je ta Khelifova/ové, se vždy musí konat s logikou, která postupuje pozpátku. Ta vypadá následně: pokud se nedbá na genotyp ve sportu, tak kdokoliv se může narodit jako chlap, nechat si udělat vaginu a prsa, prohlásit, že je ženou, že žil celý život jako žena, a ze stejných důvodů, proč bylo dovoleno panu/í Khelif boxovat, by mohl být puštěn do zápasu, kde by každého rozmlátil na cucky. Pokud by mu/jí to nebylo dovoleno, mohl by ukázat na případ Khelif a hlásit diskriminaci.

Ať se Khelif cítí jakkoliv, je to muž, který se vyvinul jako žena. Ať tedy soupeří s dalšími muži, kteří se podobně vyvinuli. Tedy ve STEJNÉ kategorii. Ale nikoliv proti ženám. Nutit ženy, aby proti němu/ní soupeřily, je diskriminací vůči nim…

 

publikováno: 5. 8. 2024