Kam nás přivede nucená „rovnost“ na OH

Martin Jan Stránský

vydavatel Přítomnosti

Současné OH nejsou, tak jako žádné, bez kontroverze. Ta největší se týká boxera/boxerky Imane Khelif, která sice má chromosomy XY, ale boxuje jako žena. Shodneme se, že otázky kolem jeho/jejího vystupování reprezentují současný stav naší společnosti jak z vědeckého, tak ze společenského pohledu. Dále dle mého názoru ukazují, kam až přehnané vnímání mnohokrát nucené „rovnosti“ může vést.

Takže pro pořádek uvádím určité následující body:

Co se týče každého člověka na zeměkouli, z genetického pohledu je to jednoduché. Tu se pohlaví dělí na dvě. Říká se tomu genotyp. Pak ale je něco, čemu se říká fenotyp a to je, laicky řečeno, soubor všech definovatelných charakteristik jednotlivce jak anatomických, tak fyziologických i psychologických, a to na základě variability genů, které člověk nese v sobě. To znamená, že i přes to, že někdo má chromosomy XY = muž, může (jak povahově, tak i anatomicky) být více „zženštilý“ něž někdo jiný. V určitých případech to může i znamenat, že má i ženské orgány, povahu, cítění apod.

JENŽE: Jedná se tu o sport, nikoliv o „pocity“. A to je klíčové. Rozluštění komplikovaných situací, jako je ta Khelifova/ové, se vždy musí konat s logikou, která postupuje pozpátku. Ta vypadá následně: pokud se nedbá na genotyp ve sportu, tak kdokoliv se může narodit jako chlap, nechat si udělat vaginu a prsa, prohlásit, že je ženou, že žil celý život jako žena, a ze stejných důvodů, proč bylo dovoleno panu/í Khelif boxovat, by mohl být puštěn do zápasu, kde by každého rozmlátil na cucky. Pokud by mu/jí to nebylo dovoleno, mohl by ukázat na případ Khelif a hlásit diskriminaci.

Ať se Khelif cítí jakkoliv, je to muž, který se vyvinul jako žena. Ať tedy soupeří s dalšími muži, kteří se podobně vyvinuli. Tedy ve STEJNÉ kategorii. Ale nikoliv proti ženám. Nutit ženy, aby proti němu/ní soupeřily, je diskriminací vůči nim…

 

publikováno: 5. 8. 2024

Datum publikace:
5. 8. 2024
Autor článku:
Martin Jan Stránský

NEJNOVĚJŠÍ glosy


„Chci sloužit, ne posluhovat“, F. X. Šalda

František Xaver Šalda (1867–1937) je považován za zakladatele české moderní kritiky. Narodil se v Liberci, nejprve studoval práva, ale studium nedokončil. Potom vystudoval filozofii. Působil jako profesor cizích jazyků na Univerzitě …

Dostane se SOCDEM do sněmovny?

Předvolební strategie šéfky SOCDEM Jany Maláčové vzbuzuje poslední dobou směs údivu a pobavení. Vede k otázce, zda má dnešní SOCDEM ještě vůbec šanci ve volbách uspět, a pokud ano, co …

Neurologie Trumpa, mistra pocitů

Proč byl zvolen právě Trump prezidentem USA? Možná vás to překvapí, ale odpověď má kořeny v neurologii. Náš mozek, který má na starosti všechna naše rozhodnutí, je evolučně nastaven tak, že …

Trumpovy trapné momenty aneb Já také chci mír, ale putinovský

Televizní show, kterou posledního únorového dne zinscenovali současní lídři Spojených států, patrně nenechala chladným nikoho, komu leží na srdci osud bojující Ukrajiny. Nelze se zbavit dojmu, že představení bylo předem …

Agrese dětí a adolescentů

Adolescentní mladík – není to poprvé – spáchal vraždu zcela nevinných náhodných osob jen kvůli tomu, aby uskutečnil své představy o tom, jak se bude cítit po spáchané vraždě. Totéž se …

Perspektivy demokracie (k 175. výročí narození TGM)

Letos v únoru vyjde v nakladatelství Atelier 89 kniha Bohumila Slámy připravená k 175. výročí narození Tomáše G. Masaryka Perspektivy demokracie. Kniha navazuje na jeho ideové dílo a na bestseller polskoamerické historičky …

Vzpomínka na Josefa Luxe

Je velmi dobře, že Česká televize odvysílala pořad o Josefu Luxovi, který je nyní již napůl zapomenutý, avšak jako jeden z nejlepších a nejlépe morálně integrovaných politiků naší polistopadové éry zapomenut být nesmí. …

První láska „po belgicku“

Belgický film Mladá srdce má už za sebou slušnou mezinárodní kariéru; z Berlinale si odvezl speciální uznání v sekci Generation Kplus, na loňském Zlín Film Festivalu získal první místo v kategorii filmů pro …